Z historie Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů
Jeden ze zakladatelů BROLNu profesor Dušan Holý k jednomu z předešlých výročí napsal: Na samém počátku byly zejména nadšení pro věc, velký kus osobní odvahy pustit se do toho, ale také hezká dávka odborných zkušeností z vedení někdejšího Moravského souboru lidových písní a tanců.
Únor roku 1952 přinesl první důsledek zmiňovaného nadšení pro věc i odvahy. Byl ustaven Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Vznikl z podhoubí, které tvořily Úlehlův, Frolkův i Běhúnkův soubor, což byly brněnské skupiny vesměs studentů z různých národopisných regionů, kteří do Brna přinášeli a dále uchovávali i rozvíjeli tradiční lidovou hudbu a tanec. Obojí později folkloristicky přeneseno na koncertní pódia.
Je to už dávno – sedmdesát let. Mnohé se stalo a hodně bylo napsáno, odehráno, nazpíváno a hlavně nahráno. Ovšem i po těch letech se sluší připomenout ty, kteří stáli na počátku.
Čtěte také
Prvním uměleckým vedoucím tělesa se stal Jaroslav Jurášek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o orchestr v pravém slova smyslu, měl BROLN své dirigenty. Těmi prvními byli Alois Fiala, Emanuel Kuksa a také pravidelně hostující Jaromír Dadák.
Základním tvůrčím materiálem rozhlasového tělesa byla od počátku lidová píseň a samozřejmě její interpreti. Ke spolupráci byli zváni sóloví zpěváci, instrumentalisté i hudecké skupiny a sbory z různých národopisných oblastí tehdejšího Československa.
Mezi první sólisty patřili bratři Dušan a Luboš Holí z Horňácka, silná pěvecká dvojice z Podluží Božena Šebetovská a Jožka Severin nebo Valašky Jarmila Šuláková a Jiřina Mikulenková. S BROLNem zpívala například také česká interpretka Věra Příkazská, Milana Križo a později Mária Mačošková ze Slovenska a celá řada dalších.
Prvními z řady primášů BROLNu byli studovaní houslisté Bohdan Warchal, Zdeněk Nečesánek a po několik let také Bohumil Smejkal, který se před orchestr postavil ještě i ve 21. století. Orchestr hrál desítky let pod primášským i uměleckým vedením jedné z předních osobností BROLNu, kterou byl bezesporu Jindřich Hovorka.
Důležitým bylo a je také dramaturgické vedení orchestru. Z řady osobnosti dramaturgů jmenujme alespoň Jaroslava Jakubíčka, Jaromíra Nečase či Vlastimila Pešku.
BROLN se jako profesionální orchestr prezentoval kromě rozhlasových nahrávek také tematicky zaměřenými koncerty, a to u nás i na zahraničních zájezdech, například v USA, Kanadě, Vietnamu, Číně, Koreji, Mongolsku a samozřejmě v evropských zemích. Po dobu trvání orchestru spolupracovalo s BROLNem více než šedesát autorů hudebních úprav a desítky pěveckých i instrumentálních sólistů. Z pohledu počtu rozhlasových nahrávek a veřejných vystoupení byl orchestr nejplodnějším od druhé poloviny sedmdesátých let, kdy nastoupila další muzikantská, ale také pěvecká generace.
Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů byl v roce 1952 založen s úkolem věnovat se profesionálně dokonalé, odborně fundované a také stylově přesné interpretaci lidové hudby. Cesta k tomuto zadání nebyla jednoduchá. Postupem času se do repertoárového portfolia BROLNu výrazně obtiskly také kompozice soudobých autorů, žánrové přesahy a různé další inspirace lidovou hudbou.
Hudební folklorismus se po druhé světové válce znatelně vyvíjel. Vedle folkloristických festivalů byl BROLN jedním z nejvýraznějších hybatelů a směr určujících aspektů tohoto vývoje. BROLN inicioval soutěže dětských zpěváčků lidových písní, zapojoval zpěváky z regionů a prezentoval lidovou píseň v různých formách stylizace. V archivech Českého rozhlasu jsou díky BROLNu tisíce studiových i živých nahrávek lidové hudby v různých pojetích a přístupech.
Až do roku 1993 byl tento orchestr nedílnou součástí hudebních těles Československého rozhlasu. To se ovšem rokem 1993 změnilo. Následující roky fungoval BROLN sice stále se zavedenou značkou, která obsahovala označení „rozhlasový“, ovšem jednalo se už o samostatnou nadaci. V tomto překotném období existenci orchestru udržel především Jindřich Hovorka.
BROLN nedávno
Po dvanáctileté přestávce se BROLN dostal zpět pod křídla rozhlasu, nyní již Českého. To se psal rok 2006. Dá se říci, že se Jindřich Hovorka dočkal zadostiučinění a po letech nejisté samostatnosti opět stanul v čele Brněnského vpravdě opět rozhlasového orchestru lidových nástrojů, byť byl tento nový BROLN o poznání štíhlejší. Především počtem hráčů. Jindřich Hovorka pomohl toto znovu vzkříšené těleso rozpohybovat – bohužel jen na krátkou dobu, protože 14. července 2006 tento dlouholetý primáš BROLNu zemřel.
Do čela orchestru přišel František Černý a snažil se navrátit BROLNu původní věhlas a popularitu. Důležitou roli v této době mělo také dramaturgické vedení rozhlasového redaktora a publicisty Jiřího Plocka. Základní vizí nově fungujícího tělesa se stálo propojení s regionální kulturou a jejími sólisty.
Toto vše se dařilo až do roku 2012, kdy byla členům BROLNu ukončena pracovní smlouva s Českým rozhlasem a nastala doba, kdy BROLN fungoval jako „rezideční“ orchestr Českého rozhlasu na základě smlouvy o spolupráci a vytváření uměleckých výkonů. V tomto ne vždy efektivním režimu působí orchestr dodnes. Byla to změna znamenající další obrat v organizaci orchestru.
V těchto letech ovlivnil fungování BROLNu, především po organizační a produkční stránce, tanečník, choreograf, folklorista a znalec taneční lidové kultury Milan Zelinka. V lednu 2016 nahradil Františka Černého, který odešel ze zdravotních důvodů, na postu uměleckého vedoucího i primáše dlouholetý člen orchestru Petr Varmuža.
