Vzkaz – portrét Arnošta Goldflama jako potomka těch, co přežili holokaust. Je trauma dědičné?
Autorka dokumentu Alena Blažejovská se s Arnoštem Goldflamem v roce 2017 stali účastníky výzkumu Holokaust survivors. On jako příslušník druhé generace po holokaustu, ona jako součást kontrolní skupiny. Je trauma holokaustu dědičné? Přenáší se na další generace geneticky? A mohly by výsledku výzkumu posloužit i dalším traumatizovaným skupinám? Třeba přeživším válku v Sýrii?
Arnošt Goldflam je synem židovských rodičů. Třináct členů jeho rodiny zahynulo v koncentračních táborech. Válečnými útrapami prošli i jeho otec a matka. Přeneslo se trauma přeživších holokaustu na jejich potomky? A pokud ano, jak přesně? To je předmětem výzkumu nazvaného Holokaust survivors, jehož vedoucím je profesor Ivan Rektor z brněnského výzkumného centra CEITEC.
Arnošt Goldflam se s Ivanem Rektorem dobře zná, a tak spolu mluví otevřeně. Doktorandka Monika Fňašková klade výzkumné otázky. Odběr krve a vyšetření mozku metodou magnetické rezonance doplní přesná data.
Je tohle ten vzkaz?
Je tohle ten vzkaz, který předchozí generace zanechaly těm současným? Že cokoliv činíme, ovlivní – a třeba i „hmatatelně“, poškozením genetické informace – nejen nás, ale i naše děti, vnuky, pravnuky? Nebo se dá najít někde jinde vzkaz srozumitelnější? Například na papírku, tajně zastrčeném mezi prkna nedaleko popraviště v Terezíně? Anebo na místech dětství v Brně-Černých Polích?
Alena Blažejovská zjišťuje, kde se Arnošt Goldflam narodil, jací byli jeho „tata a maminka“. Odkud se vzaly jeho úzkostné sny a to, že je, jak říká jeho žena, „katastrofista“, nebo jak říká on sám, „masochista, defétista a pesimista“? On? Ten komik?
Nařčení ze spolupráce s StB
A jak snáší další „rány osudu“ – příkrou kritiku vlastní práce nebo nařčení ze spolupráce s StB? Jak na to všecko reaguje fyzická schránka člověka, který už překročil sedmdesátku… Ale je tu veselá a vitální, milující manželka Petra a dorůstající děti. Co je hojivým lékem na dědičný smutek?
Dokument Aleny Blažejovské vznikal v Brně a Praze v průběhu roku 2017. Cituje Goldflamovy hry Budou vyvoláni jménem a Hrůza v Brně a pořad Českého rozhlasu Interview Plus s Arnoštem Goldflamem. Dále v něm hovoří Petra Goldflamová Štětinová, Ivan Rektor, vedoucí výzkumu Holocaust survivors z brněnského výzkumného centra CEITEC, Monika Fňašková a další. Režie Radim Nejedlý.
Související
-
Hidden Child: Přežili holocaust, ale za jakou cenu?
Doba je okradla o normální dětství. Pro svůj původ byli za války vyloučeni ze škol, ze sportovních klubů. Nesměli na koupaliště, nesměli mít psa... Během holokaustu...
-
I křivé obvinění ze spolupráce s StB mělo v mém životě význam...
Při příležitosti 70. narozenin Arnošta Goldflama Český rozhlas Plus do svého studia pozval právě tohoto režiséra, dramatika, spisovatele, herce a pedagoga. „Je mně ...
-
„Já nejsu ten diktátorskej typ.“ Jak Arnošt Goldflam nahlíží do dámských šaten?
„Já se v ženách nevyznám, právě proto o nich píšu,“ prohlašuje Arnošt Goldflam. Teď ale právě píše „Přiblblé povídky“. Žena přesto stojí zatím, že se z Brňáka stal Pražák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
