Výstava o „šťastném bezdomovci“ Jiřím Grušovi v Moravské zemské knihovně

12. říjen 2018
Zahájení výstavy o Jiřím Grušovi

Ve čtvrtém patře MZK se můžete podrobně seznámit se životem a dílem spisovatele a diplomata Jiřího Gruši, který se cítil být Evropanem, ale i světoobčanem.

Autory výstavy jsou vedoucí Oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea Eleonora Jeřábková a vedoucí tamějšího Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření Demeter Malaťák. Výstavu připravenou s pomocí odborných konzultantů Mojmíra Jeřábka a Sabine Gruša muzeum zapůjčilo Moravské zemské knihovně, kde si ji můžete prohlédnout do konce října.

Výstava nabízí vhled do života a díla Jiřího Gruši, který v různých etapách své životní dráhy působil jako disident, bojovník proti cenzuře a diktatuře, básník a prozaik tvořící v českém a německém jazyce, překladatel, diplomat a prostředník národní a kulturní vzájemnosti. Zastával i post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, velvyslance v Německu a Rakousku, ředitele Diplomatické akademie ve Vídni a prezidenta celosvětového sdružení spisovatelů International PEN. Na 10. listopad letošního roku připadá 80. výročí narození Jiřího Gruši. Zemřel 28. října 2011 v německém Bad Oeynhausenu.

Redaktorka Alena Blažejovská natočila na zahájení výstavy v Moravské zemské knihovně dokumentární záznam, který si nyní můžete poslechnout. Za hostitelskou knihovnu vernisáž zahájila Romana Macháčková.

Plakát k vernisáži výstavy o Jiřím Grušovi

Nejprve promluvila Eleonora Jeřábková, která vysvětlila, že úkol představit Jiřího Grušu není lehký: „Rozdělili jsme si Jiřího Grušu na několik kapitol – Jiří Gruša básník, prozaik, politik, řečník. A hle: najednou jsme zjistili, že on ve všech těchto kapitolách je skvělý.“ Pracovníci muzea tedy přemýšleli, co bylo Grušovou nejvlastnější doménou.

„Vzpomněla jsem si, že náš fond je plný sešitků, brožurek, načatých bločků a v nich jsou slova: předpona, základ slova, přípona, koncovka. Česká slova, německá slova, anglická slova… Rozbory,“ vypráví Jeřábková a klade si otázku: „Je tedy možné, že právě rozborem jednotlivých nejmenších částeček našeho projevu, našeho jazyka se stává Gruša oním velkým autorem ve všech sférách? Je možné, že právě takto vyrůstá umělec a možná i filozof?“ Přečetla pak ukázku z díla samotného Jiřího Gruši.

Demeter Malaťák uvedl, že při přípravách podobných výstav bývá úskalím buď nedostatek relevantního materiálu, anebo naopak zahlcení množstvím zdrojů. „Kdo měl možnost poznat Jiřího Grušu a jeho dílo, toho jistě nepřekvapí, že jako tvůrci této výstavy jsme byli nuceni se vypořádat s druhým typem výzvy.

Jiří Gruša byl totiž tvůrčím gejzírem,“ vysvětlil a připomněl Grušovy konstanty, základní hodnoty: „Je to zejména svoboda – svoboda slova, myšlení, projevu i obecná svoboda lidská. Je to také individualita ducha, ale též hodnoty mezilidské, mezinárodní, mezikulturní vzájemnosti. Grušův individualismus jej předurčoval k určité neukotvenosti, k onomu šťastnému bezdomovectví, které je názvem i tématem jedné z jeho knih. Naopak klíčová hodnota vzájemnosti spoluurčovala jeho Evropanství a světoobčanství. Evropanství však přednostně, protože Jiří Gruša si uvědomoval, že lidskou vzájemnost je možné budovat jedině na společných základních lidských hodnotách.“

Výstava akcentuje Jiřího Grušu jako muže slova. Zároveň ale ukazuje, že byl i mužem činu. „To se ustavičně projevovalo v době jeho disidentských aktivit, při jeho fungování v exilu i později při jeho veřejném působení v době porevoluční,“ zdůraznil Demeter Malaťák. „Pokud bych měl v jakémkoliv evorpském či světovém jazyce vyjádřit esenci nespoutané lidské autentičnosti, vystačil bych si se dvěma slovy: Jiří Gruša.“

 

Spustit audio

Související