Vojtěch Bernatský: Po třiceti letech v televizi jsem našel kouzlo psaní
Přes třicet let je Vojtěch Bernatský moderátorem České televize. V Brankách, bodech, vteřinách se poprvé objevil v roce 1996. V posledních letech prorazil také jako spisovatel.
Součástí sportovní redakce České televize je Vojtěch Bernatský od svých devatenácti let. „Baví, baví, baví,“ směje se, když padne otázka, jestli ho práce pořád těší. „Jsem teď spíš pasivní sportovec, ale úspěchy i neúspěchy našich pořád prožívám. V redakci celý den pipláme miminko a večer ho ukážeme lidem. Vycházím ze studia a mám pocit, jako bych složil zkoušku na vysoké škole.“
Už jako tříletý imitoval Karola Poláka. „Od první třídy jsem snil o tom být sportovním moderátorem nebo komentátorem. Měl jsem vlastní pořad Dejte vejce z huby ven, kde jsem byl moderátorem i zpovídaným.“ K práci v televizi mu na začátku pomohl otec jeho tehdejší přítelkyně. „Byl televizním technikem a zeptal se, jestli bych nemohl přijít.“
Druhé místo
Ze začátku moderoval sport v Dobrém ránu. „5. srpna 1996 jsem dostal první možnost moderovat Branky, body, vteřiny.“ V Česku je jediný člověk, který kontinuálně moderuje jeden pořad déle než on. „Je to Saskia Burešová, která moderuje Kalendárium od roku 1993, takže mám co dohánět. Na třetím místě je v tomto žebříčku je Marcela Augustová,“ dodává.
Hvězda Vojtěcha Bernatského se zrodila spolu s Olympijskými hrami v Naganu. „Tehdy jsem se pomyslně svezl s úspěchem českých hokejistů.“
O dost náročnější doba přišla s covidem. „Ptali se nás, jestli má cenu sport vůbec vysílat, když se nic nehraje. My řekli: Jedeme dál.“ Sportovci natáčeli tréninky doma a do vysílání se dostaly i „kuličky“ nizozemského fanouška. „Byly to jiné příspěvky, ale skvělé. A sledovanost obrovská.“
Z moderátora spisovatelem
„Profesionální moderátor a amatérský spisovatel,“ říká s pokorou. Přesto má na kontě už sedm titulů: Deníky táty čtyřicátníka, Sporťákovy pohádky – a čerstvě román Když kvete Wiliwili. „Psaní je nekonečná cesta, ale úžasný svět fantazie. Na životní křižovatce jsem z komfortní zóny odbočil k nápisu ‚knihy‘ a jsem rád, že jsem to dokázal.“
Impulsem ke psaní byly děti. „Začal jsem psát deník, ať ty okamžiky nezmizí. Chtěl jsem, abychom si to jednou s manželkou v důchodu četli a smáli se. A třeba mi pak děti pomůžou do schodů,“ usmívá se.
Který kolega Vojtěcha Bernatského nejvíc ovlivnil? Jak vznikala kniha Když kvete Wiliwili? Kdy naposledy ho sport opravdu rozplakal? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
