Vodní elektrárna Dlouhé stráně je jedním z turistických magnetů Jeseníků
Jedním z novodobých divů Česka je i podle názoru různých anket poměrně nové technické dílo v Jeseníkách. Unikátní stavba přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně se stala nejen důležitým prvkem stabilizace elektrické přenosové soustavy, ale také vyhledávaným turistickým lákadlem.
Počátky záměru stavby přečerpávací vodní elektrárny v Československu sahají až do šedesátých let. Tehdy byly hledány vhodné lokality nejen v Jeseníkách (vytipováno bylo více míst), ale také třeba v Beskydech a v dalších pohořích. Nakonec byl jako nejvhodnější vybrán prostor údolí řeky Divoké Desné a nad ním se do výšky 1.350 metrů tyčící plochý vrchol Dlouhé stráně.
Stavba byla zahájena 11. května roku 1978 s omezeným finančním rozpočtem 300 miliónů korun. Právě pro nedostatek prostředků se dostala rychle do útlumu a stavební práce byly na téměř deset let zastaveny. Díky tomu ale vzniknul prostor k přepracování původního projektu. Nově bylo rozhodnuto, že do podzemí Jeseníků budou nainstalovány reverzní soustrojí o výkonu dvakrát 325 MW. To je pro představu desetina výkonu, který spotřebuje v létě celá Česká republika.
Havárie turbíny stavbu prodloužila o dva roky
Stavba byla obnovena v roce 1987. Během budování se vylámalo 290 tisíc kubíků horniny, přemístilo se celkem 3.100.000 kubíků zeminy a sypaniny. Spotřeba betonu dosáhla 175 tisíc kubíků. Původně se předpokládalo, že dílo bude dokončeno v roce 1994. Při zkouškách však došlo k vážné havárii turbíny a tato událost spuštění elektrárny o dva roky pozdržela.
Přestože stavba byla velkým zásahem do jesenické krajiny, samotná elektrárna byla vybudována co nejšetrněji. Většina objektů vlastního provozu je ukryta v podzemí. V úbočí hory byla vyhloubena umělá jeskyně o velikosti několika fotbalových hřišť, kde je umístěna strojovna, technologické zázemí a většina provozních prostorů. Také přivaděč, vedoucí vodu k horní nádrži je schovaný pod zemí.
Samotná horní nádrž je doslova unikátní dílo. Její délka přes 700 metrů, šířka 300 metrů a hloubka 30 metrů je sama o sobě ohromující. Představíme-li si, že toto dílo vzniklo v místech, kde panuje zima osm měsíců v roce, nelze se divit, že turisté považují tuto stavbu za jednu z nejpozoruhodnějších u nás.
Parametry elektrárny jsou ohromující
Obdivuhodné jsou i její technické parametry. Instalovaný celkový výkon 650 MW řadí zdejší elektrárnu mezi největší v Evropě. Tvoří ji dvě nádrže, propojené soustavou dvou potrubí o průměru 3,6 metru. Oba přivaděče směřují z horní nádrže ke dvěma Francisovým turbínám a každý z nich měří 1500 metrů. Horní nádrž pojme až 2.720 kubíků vody.
Nejdůležitější je ale funkce elektrárny pro rozvodnou soustavu. Zejména v době masívního nástupu alternativních zdrojů elektrické energie je soustava schopna regulovat náhlé výpadky těchto zdrojů nebo naopak uchovávat přebytek energie, která je těmito zdroji vyrobena. Zajišťuje však také stabilizaci sítě i při haváriích v tradičních elektrárnách kdy je potřeba rychle reagovat na náhlé odstávky velkých producentů proudu.
Elektrárnu Dlouhé stráně lze navštívit v rámci exkurzí, které je ale nutné domluvit si předem. Zájem totiž výrazně převyšuje kapacitu. K horní nádrži elektrárny, od které je mimochodem úchvatný výhled nejen do údolí, ale také na velkou část hřebene Jeseníků a navíc Králického Sněžníku, je možné dojít pěšky, nebo dojet na kole. Od roku 2010 jezdí na nedaleký vrchol Medvědí hory lanovka, která návštěvu umožňuje i méně zdatným turistům.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka