Vodárenská věž v jihočeské Třeboni láká na největší evropskou sbírku buddhistického umění
Kdysi tudy proudila pitná voda, teď tam proudí duchovní energie. Tak by se ve zkratce dala popsat bývalá vodárenská věž v jihočeské Třeboni, ve které dnes sídlí Galerie buddhistického umění. Největší evropskou sbírku buddhistického umění shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka. Nyní ji spravuje Náprstkovo muzeum.
Když na sklonku Rakouska-Uherska navrhnul architekt Jan Kotěra pro Třeboň vodárenskou věž, nechal se inspirovat středověkou chrámovou architekturou. Netušil, že se věž, stojící v třeboňské čtvrti Na kopečku, svým způsobem jednou chrámem stane. Dnes je v ní totiž Galerie buddhistického umění se stálou expozicí tak zvaných thanek.
Jde o tradiční lámaistické obrazy na plátěných svitcích z klášterů v Mongolsku, Tibetu a Číně. Jejich sbírku shromáždil třeboňský rodák Milan Klečka, který se také postaral o rekonstrukci věže, jež poslední desetiletí neměla využití a chátrala.
„Ty obrazy jsou velmi staré. Nejstarší obraz, který tu máme, je z první poloviny 18. století,“ říká dcera zakladatele galerie Anudar Klečková. „A hlavně jsou dnes už velká vzácnost, po celém světě se jich moc nedochovalo. V minulém století přišel do Mongolska a do Tibetu socialismus. A pod vlivem režimu měli lidé pocit, že mniši jsou pátá kolona Japonců a začali buddhismus potlačovat. Takže vypalovali kláštery, zabíjeli mnichy a tím pádem ničili i tyhle malby, proto jich moc není.“
V současnosti jsou díla vystavovaná v třeboňské vodárenské věži majetkem Náprstkova muzea. „Pan Klečka se rozhodl před zhruba osmi lety bezplatně vrátit opravenou vodárenskou věž do vlastnictví města Třeboně. Polovinu sbírky pak odkoupilo Náprstkovo muzeum a druhou polovinu jim věnoval,“ dodává Anudar Klečková.
Galerie buddhistického umění ve vodárenské věži bývá přístupná především během letní sezóny. Aktuální návštěvnické informace se dozvíte na stránkách třeboňského informačního centra nebo na Facebooku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Sedmikrásky na nebi
Jiří Dušek a kol. -
Svědectví o životě v KLDR 2
Nina Špitálníková






