Vlasta Urbánková připravila nové vydání své knihy o Anně Pammrové

30. září 2016

V roce svých osmdesátých narozenin vydala předsedkyně tišnovské Společnosti Anny Pammrové druhé, doplněné vydání své legendární knihy Navštivte mne s podzimem. Zachycuje nové objevy, k nimž došlo od roku 1994, kdy kniha vyšla poprvé.

Spisovatelka Vlasta Urbánková se narodila 29. dubna 1936 v Brně, žije v Drásově. Po vystudování Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně působila až do roku 1992 jako středoškolská profesorka na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1996 je předsedkyní tišnovské Společnosti Anny Pammrové.

Spolek si letos připomněl dvacáté výročí založení a paní profesorka Urbánková se rozhodla své osmdesátiny oslavit teprve nyní, na podzim, v tišnovské galerii Diana. Gratulantům tak vlastně vzkázala to, co se objevuje v titulu její znovu vydávané publikace: „Navštivte mne s podzimem."

Jak ve své recenzi prvního vydání knížky Vlasty Urbánkové vysvětluje Jitka Bednářová: „Momenty ze života i díla Anny Pammrové a Otokara Březiny jsou nahlíženy skrze jevy přírodní. Celou knihou se prolínají leitmotivy stromu-lesa-podzimu, navzájem spolu související. „Navštivte mne s podzimem" je citát z dopisu Anny Pammrové tišnovskému učiteli Karlu Formánkovi. Autorka si představuje Březinu přicházejícího na podzim 1887 na svou učitelskou štaci do Jinošova topolovou alejí, k pozdnímu setkání Pammrové s Březinou těsně před Březinovou smrtí došlo na podzim, na podzim Pammrová porodila syna, na podzim zemřela. Podzim pro jeho melancholický, meditativní ráz považuje Urbánková za čas, který je k poznání díla Anny Pammrové nejpříhodnější, sama Urbánková se na podzim poprvé vypravila do jejího kraje, ona sama je tou návštěvnicí s podzimem."

Z osmdesátin Vlasty Urbánkové

Na podvečeru v galerii Diana vzpomínala Vlasta Urbánková na manžele Formánkovy, zvláště na paní Jeseňku Formánkovou, která jí umožnila nahlédnout do rodinného archivu, kde se nacházela spousta dopisů Anny Pammrové i rukopis její autobiografie Antieva. Paní Formánková tak stála na počátku dlouhé řady přátel, s nimiž se Vlasta Urbánková seznámila díky společnému zájmu o spisovatelku a filozofku Annu Pammrovou.

„Ten pocit, že jsem mezi pammrovci stále něco platná a že je mohu všechny pokládat za své přátele, to – kromě mé velmi pevné vazby na mou rodinu – byla hodnota, která naplňovala posledních dvacet let mého života," vyznala se Vlasta Urbánková. „Záměr vydat nové vydání mé knihy Navštivte mne s podzimem byl vysloven na tomto místě přesně před rokem. Za rok je knížka na světě – tedy v rekordně krátké době. Díky nakladatelství Sursum se tak podařilo zaplnit bílé místo na knižním trhu. Mnoha lidem, kteří se mě na knížku ptali, jsem musela říkat, že je rozebraná. Teď snad najde své čtenáře, " konstatovala Vlasta Urbánková.

Ilustrátorem a zároveň ctitelem knih Vlasty Urbánkové je výtvarník Pavel Adamec: „Nebýt knihy Navštivte mne s podzimem, byl by význam osobnosti Anny Pammrové omezen pouze označením přítelkyně a inspirátorka básníka Otokara Březiny. Tato kniha ukázala, že význam Anny Pammrové je i v mnohém jiném, do té doby často neznámém nebo zapomenutém. Práce malého rozsahu ze starší doby, například Lumíra Kuchaře Žena s duší lesa nebo Jiřího Vituly na dvanácti stránkách předmluvy ke sbírce básní Anny Pammrové Zrcadlo duše vydané v roce 1945, mohly jen něco málo naznačit. Teprve Vlastina první kniha, vydaná v roce 1994, a posléze druhá, Zářivá samota vydaná v roce 1998, dokázaly svým obsahem, svou dokonalou znalostí problematiky osobnosti Anny Pammrové a lidí kolem ní, pečlivým sběrem všech dostupných materiálů, jejich prostudováním a dokonalým, dá se říci úchvatným zpracováním, tím vším se staly průkopnickým činem, a to i svými nespornými literárními hodnotami."

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.