Vlárská dráha ztratila svůj lesk. Kdysi rušná mezinárodní trať je dnes regionální spojnici

Vznikala v pěti etapách. 180 km dlouhá trať je součást takzvané Českomoravské transverzálky a rychlíkem se dala projet za 3,5 hodiny.

Jde o poslední dvoukolejnou trať v Česku, kde ještě musí jezdit motorové lokomotivy.

Poslední úsek od Uherského Brodu na Slovensko dokončili stavbaři před 130 lety. Kdysi rušná mezinárodní trať je dnes pouze regionální dráhou. Ubylo vlaků, cestujících, některá nádraží jsou zavřená.

Vlaků jezdí výrazně méně

Jako třeba horní nádraží v Pitíně. Místu se říká pitínský Semmering, po vzoru nejslavnější alpské dráhy. A v nejvyšším bodě u starého nádraží se vlaky křižovaly. V roce 2003 byl ale provoz na horním nádraží ukončený.

Obrazem: Nádraží na pitínském Semmeringu je prázdné. Vlárská dráha slaví 130 let

• Upravit
• Smazat

Pitíňané o své obci říkají, že byla ajznboňácká. A to díky Vlárské dráze, která tady vznikla před 130 lety.

Na Vlárské dráze se první stavěla nádraží, teprve pak se rozmisťovaly koleje. Stát využíval soukromé společnosti, dal jim koncesi. A lidé museli kvůli dráze prodat pozemky. „Lidé v té době přicházeli o to co nejcennější co měli, tedy o půdu,“ říká Tomáš Hamrlík z Muzea Bojkovska.

Vlárská dráha pak ale měla pozitivní vliv na život v regionu. „Když lidé překonali první strach z neznámého, tak zjistili, že je to pro ně výhodné,“ dodává Hamrlík.

Mluvčí Správa železniční dopravní cesty (SDŽC) Kateřina Šubová potvrdila, že v posledních letech dochází k poklesu spojů. Přes hranice na Slovensko už jezdí jenom jeden spěšný vlak Českých drah. A na Slovensko zajíždí také rychlíky společnosti Arriva z Prahy.

Podle Šubové je předčasné mluvit o elektrifikaci Vlárské dráhy až k hranicím, dříve než v roce 2023 s ní není možné počítat.

Elektrifikace bude, opraví se nádraží

Jako první tak přijde na řadu modernizace Vlárské dráhy mezi Blažovicemi na Brněnsku a Veselím nad Moravou na Hodonínsku, to má stát miliardy korun. V projektech se počítá i s opravou železničních stanic v Bučovicích a Nesovicích na Vyškovsku a Kyjově na Hodonínsku.

SDŽC už na konci loňského roku vypsala soutěže na projektovou dokumentaci pro první etapy. Celkem je jich pět. Dvě obsahují rekonstrukci stanic Slavkov u Brna a Kyjov, první za 413 milionů korun, druhá za 600 milionů korun. Dále se jedná o traťové úseky z Blažovic do Nesovic za 1,53 miliardy korun, z Nesovic do Kyjova za 2,69 miliardy korun a z Kyjova do Veselí za 4,16 miliardy.

A další investicí je za 13 milionů korun celková přestavba nádraží v Újezdci u Luhačovic. Jejíž součástí bude i potřebný přesun dopravní technologie do nových prostor.

Prázdné horní nádraží v Pitíně|foto: Karolína Peřestá

Prázdné horní nádraží v Pitíně|foto: Karolína Peřestá