Vila a elektrárna v Háji u Třeštiny patří mezi architektonické skvosty moravského venkova
V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.
Zdejší stavby působí na moravském venkově jako zjevení. Za jejich příběhem stojí mlynářská rodina Plháků, která byla u rozvoje elektrifikace celého kraje. Mlýn v Háji stál už ve 14. století. První zmínka spadá do roku 1371, kdy se místu říká Cruhy Hayek. Mlýn patřil vrchnosti do 70. let 19. století. Tehdy ho koupil otec zakladatele elektrárenské tradice Huberta Plháka. Hubert koupil v roce 1894 dynamo o výkonu 1 hp, které sloužilo k výrobě proudu pro osvětlení mlýna, kde ovšem při používání běžných lamp moučný prach stále hrozil výbuchem.
V roce 1898 mlýn v Háji zcela vyhořel. Hubert Plhák ho zvládl znovu postavit, ale na nákup dynam a dalšího zařízení mu už prostředky nezbyly. A tak nová dynama koupilo skvěle hospodařící Rolnické mlékařské družstvo v Třeštině. Jeho představitelé pochopili, že by bylo možné využít tuto energii v mlékárně i v obci.
Roku 1901 tak došlo k založení vůbec první družstevní elektrárny v mocnářství. V roce 1909 byla dokončena stavba prvního samostatného objektu elektrárny, která zahájila činnost 7. listopadu. Její výkon umožnil elektrifikaci dalších českých obcí, od Bludova po Bouzov. Patřila k největším výrobcům elektřiny v kraji a hravě konkurovala okolním průmyslovým zdrojům.
V roce 1919 převzali rodinnou firmu od Huberta Plháka jeho synové. Na Háji spolupracovali bratři Karel a Radomír. Další z bratrů Miroslav se stal provozovatelem mlýna na řece Moravě v Nových Mlýnech.
Kotěra doporučil své žáky
Zejména Karel Plhák se na kariéru provozovatele elektráren připravoval od mládí. Studoval v Brně elektroinženýrství a zde se také seznámil se svou budoucí ženou Ellen Hervertovou. V roce 1919 se rozhodli postavit nový objekt elektrárny a zároveň obytnou vilu, která měla mladé rodině sloužit jako nový domov.
Ellen Hervertová nejprve pověřila zpracováním projektu architekta Pavla Janáka. Návrh stavby se sice zachoval, přesto Ellen raději oslovila ještě renomovaného Jana Kotěru. Ten byl zaneprázdněn, a tak doporučil Plhákovým dva své žáky – Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka, kteří se později proslavili jako čelní představitelé českého funkcionalismu. Díky nim vzniknul v Háji pozoruhodný soubor dvou staveb, které můžeme dodnes obdivovat nejen pro jejich půvab, ale i praktickou využitelnost.
Po roce 1945 se zdálo, že rodinné podnikání bude i nadále vzkvétat. Bohužel přišel únor 1948 a všechno bylo jinak. I když firma nebyla znárodněna hned, nedalo na sebe její zabavení dlouho čekat. Karel Plhák skončil ve vězení. Z kriminálu se vrátil s podlomeným zdravím. Elektrárnu mezitím znárodnili a dům, který byl pro stárnoucí nemocné manžele příliš velký, raději sami prodali. Karel Plhák zemřel v roce 1973, jeho žena Ellen v roce 1991.
Vila se otevírá pro veřejnost
Po rodině Plháků zůstal v Háji areál sestávající z rondokubistické stavby elektrárny a vily a také přilehlých hospodářských objektů, které jsou pozoruhodným dokladem podnikatelské činnosti rodiny. Elektrárna je dodnes v provozu, i když je funkční jen jedna z původních dvou francisových turbín. Zachovala se i velká část vnitřního vybavení. Horší to bylo s vilou, ve které se střídali majitelé i provozovatelé a objekt pomalu chátral.
V roce 2016 vilu koupili manželé Groharovi, kteří se rozhodli objekt zrekonstruovat. Areál se už v roce 2008 stal Národní kulturní památkou, a tak opravám předcházelo náročné jednání s památkáři. Nakonec se ale v roce 2017 obnova vily rozjela a pokračuje dodnes. Finišovat by měla v nejbližších měsících.
Kromě soukromých prostor by ve vile měly být k dispozici apartmánové pokoje a v neposlední řadě i galerie, kde už dnes mohou návštěvníci spatřit díla moderního umění. Vilu obklopuje arboretum s množstvím vzácných dřevin. A poblíž se v létě nachází i stánek, kde si vodáci či cyklisté mohou dát třeba výbornou kávu pod širým nebem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
