Velkému Brnu je sto let. A hned tak se znovu nerozroste ani nezmenší

Dobová fotografie města Brna.
Dobová fotografie města Brna.

Před sto lety vzniklo Velké Brno. Moravská metropole se jediným zákonem mnohonásobně zvětšila. Součástí Brna se staly čtvrti s ním už spojené, ale i samostatné vesnice.

Obyvatelé Brna stále ještě někdy před cestou do centra prohlásí: „Jdeme do města“. Podvědomě připomínají stav, který přestal platit před sto lety. Tehdy bylo skutečně kdesi daleko město Brno – a kolem řada obcí a dvě další města, Královo Pole a Husovice. Osudný den 16. dubna 1919 ale vše změnil. Parlament zákonem vytvořil Velké Brno. Do té doby tvořily Brno především domy uvnitř původních hradeb a ulice v nejbližším okolí. A k městu připojil 23 dalších obcí.

Rozloha města se asi sedmkrát zvětšila na více než dvanáct tisíc hektarů. A počet obyvatel se zvýšil ze 131 663 na 221 758. „Nikdy předtím a nikdy potom už takový nárůst Brno nezaznamenalo,“ připomněl ve vysílání Českého rozhlasu Brno autor knihy Vznik Velkého Brna Filip Vrána.

Připomněl, že některé obce se hlásily samy, jiné váhaly, další byly proti. Výsledný návrh předložil poradní sbor, v jehož čele usedl vládní komisař Petr Kerndlmayer z Ehrenfeldu. Ve sboru dvě třetiny tvořili zástupci českých a zbytek zástupci německých obyvatel.

Jančův plán Velkého Brna z roku 1919

Připojení snížilo podíl německých obyvatel v Brně

Důvodů pro podobné spojení bylo několik. Ten základní souvisel se vznikem nové republiky a blížícími se volbami. „Brno bylo většinově německé. A připojení okolních obcí je umožnilo počeštit,“ připomněla historička Milena Flodrová.

Jak ale dodává Filip Vrána, následné snížení podílu Němců má jiné pozadí. „Je to dáno i metodikou, za Němce byli považováni i ti, kteří němčinu uvedli jako takzvanou obcovací řeč. A to byli třeba i Židé,“ připomněl. Po sloučení už se lidé sčítali podle národnosti. V roce 1921 se k československé přihlásilo 156 tisíc lidí a k německé 56 tisíc.

Už tehdy šlo i o nové stavby

Důvodů ale bylo více. Mimo jiné rozvoj města Brna. Bylo potřeba plánovat budování dopravní infrastruktury, vodovodů a kanalizací, čistírny odpadních vod. Už tehdy například byla aktuální přestavba železničního uzlu a další témata, s nimiž se Brno potýká dodnes.

Zákon o vzniku Velkého Brna

Nebylo jenom Velké Brno, ale i další města

Brno bylo v tuzemsku první město, které takovou změnu zažilo. I proto se ustálilo označení „velké jako Brno“. Ale podobnou proměnu zažila i další města. Jen o jedno číslo vyšší má označení zákon o vytvoření Velké (či tehdejším jazykem Velkého) Olomouce. A následovaly, s většími či menšími problémy, třeba Ostrava, Plzeň a Praha.

Odborníci přitom přiznávají, že podobná změna by asi dnes byla obtížná. Pro sloučení nebo oddělení měst a obcí jsou pravidla mnohem přísnější než v době po vzniku republiky. I brněnská primátorka Markéta Vaňková z ODS Českému rozhlasu Brno řekla, že neví o tom, že by nyní některá čtvrť chtěla od Brna pryč. Nebo že by se některá obec naopak chtěla připojit, i když jsou mnohé s městem již srostlé a jezdí do nich městská doprava.

Velké Brno ve faktech: Zákon o Velkém Brně připojil k městu dvě sousední města, Královo Pole a Husovice. A s nimi 21 dalších obcí: Juliánov, Židenice, Maloměřice, Obřany, Medlánky, Řečkovice, Žabovřesky, Komín, Kamenný Mlýn, Jundrov, Kohoutovice, Bohunice, Lískovec, Horní Heršpice, Komárov, Černovice, Slatina, Dolní Heršpice, Přízřenice, Vejvanovice (dnešní Brněnské Ivanovice) a Tuřany. Brno rostlo i později, ale ne tak rychle. Jako poslední se roku 1980 připojil Útěchov.

Spustit audio

Související