Velká voda tehdy všechny zaskočila, přiznává Povodí Moravy

Patnáct let od nejničivějších povodní v minulém století si v těchto dnech připomínají obyvatelé řady měst a obcí v Jihomoravském a Zlínském kraji. Na území Moravy, Slezska a východních Čech tehdy zahynula padesátka lidí a škody přesáhly 60 miliard korun.

Extrémní následky nezavinila jen samotná příroda, ale také její podceňování ze strany lidí a nepřipravenost na katastrofu podobného rozsahu. Do roku 1997 už několik generací skutečně velkou povodeň na území republiky nezažilo. Lidé tak ztratili v blízkosti řek potřebný respekt.

„Začali řeku využívat jako území, kde nic nehrozí. Samozřejmě, že tehdy bylo zaskočeno i Povodí Moravy. Všechny hráze, byly postaveny na určitou kapacitu. V roce 97 byla jejich kapacita překročena a voda se dostala mimo hrázový systém,” uvedl ředitel pro správu povodí státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma.

Povodně změnily systém ochrany kolem řek

Tragické události změnily přístup státní správy a samosprávy i samotných vodohospodářů. Čistě technické řešení udržet velkou vodu v korytech a co nejrychlejší ji nechat odtéct po proudu se ukázalo jako neúčinné. Už v závěru roku 1997 byl proto přijat zcela nový generel protipovodňových opatření.

„Podle tohoto generelu jsou realizována protipovodňová opatření. Technická opatření kolem měst, kde bylo stanovené, že je nutné chránit pouze občany a majetek, nechránit zemědělskou půdu a po dobudování této ochrany sídel uvolnit údolní nivu tak, aby povodeň měla prostor, aby nedocházelo k urychlenému odtoku povodňové vlny a k dalším škodám níže po toku,” vysvětlil Antonín Tůma.

Mezi Otrokovicemi a Tlumačovem v roce 1997

Přestože za patnáct let bylo do protipovodňových opatření na Moravě investováno téměř 3,5 miliardy korun, ani dnes by stejně rozsáhlé povodni nebylo možné odolat. Z technických i ekonomických důvodů je totiž řada hrází stále dimenzována jen na stoletou vodu, i když s určitou rezervou.

„Výrazně lepší by ale byla informovanost. Za všech povodní v posledních letech vynikajícím způsobem zafungoval systém krizového řízení. Nebyl problém s přenášením informací o průtocích, o stavech. Dá se tedy předpokládat, že by nedošlo ke ztrátě na lidských životech, škody by byly výrazně minimalizovány,“ dodal ředitel pro správu povodí státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma.

Většina lidí už podle něj na povodně opět zapomněla. Často je to poznat například při snaze vodohospodářů získat potřebné pozemky pro další ochranná opatření.