Velikonoční špenátový koláč (torta pascualina)

Dnes si velikonoční špenátový koláč přivlastňují zejména Jihoameričané. Do této oblasti s ním ale přišli italští přistěhovalci. Na severu Itálie se velikonoční koláč pekl už zhruba v 15.století. Není v něm maso, takže se skvěle hodil pro postní dobu. Naopak v něm nechybí vejce, která se sice v postním období jíst neměla, ale jsou zase symbolem plodnosti a úrodnosti. A dokonce existuje i spojovací linka mezi Kristem a používaným těstem, které se podobá listovému - správně by prý mělo mít 33 vrstev. Tedy počtem odpovídat věku, kterého se dožil.

Budete potřebovat:

400 g listového těsta

600 g mraženého špenátu (ne protlaku)

1 kelímek ricotty

150 g strouhaného sýra (mozzarella, parmezán)

4 uvařená vejce + 2 syrová

žampiony

cibule

česnek

máslo

Postup:

1. Cibuli a česnek nadrobno nakrájíme a zpěníme na másle. Přimícháme nakrájené žampiony a zahříváme ještě asi 5 minut.

2. Pak přidáme špenát, ochutíme a podusíme. Směs necháme vychladnout a promícháme se strouhaným sýrem, ricottou a dvěma syrovými vejci. Dochutíme solí a pepřem.

3. Těsto rozdělíme na 2 části: první rozválíme na velikost koláčové formy tak, aby těsto lehce přesahovalo i okraj formy.

4. Naplníme špenátovou směsí a pokryjeme vařejnými vejci, která jsme rozpůlili. Vejce do směsi vtlačíme a koláč zakryjeme druhou části těsta.

5. Okraje přitlačíme vidličkou a povrch vidličkou ozdobně propícháme. Potřeme vejcem rozkvedlaným s trochou vody a dáme péct do trouby vyhřáté na 200 stupňů. Snížíme na zhruba 175 a pečeme asi hodinu.

6. Pokud koláč ztmavne příliš rychle, zakryjeme ho alobalem. Před vyjmutím z formy a krájením necháme povychladnout.

autor: Zuzana Plíšková

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.