Velikonoce před 70 lety. Komunisté vtrhli do klášterů a zlikvidovali je, z Velehradu odvlekli řeholníky

13. duben 2020 13:01

Během Akce K komunisté před 70 lety zlikvidovali kláštery po celém Československu a internovali všechny členy mužských řeholních řádů. 

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku v pondělí zástupci církve a obce odhalili pamětní desku, která připomíná Akci K.

Z Velehradu bylo tehdy do internačních táborů odvlečeno 25 řeholníků a 46 noviců. Pamětní deska je umístěna na nádvoří velehradského kláštera na budově fary. Autorem desky je Otmar Oliva.

Na jedné části pamětní desky je i muklovské číslo Olivy, kterého komunisté na přelomu 70. a 80. let věznili. 

"Měli to velice dobře zorganizované, přesně o půlnoci vtrhli do všech klášterů od Chebu až po Košice. Vytrhli ze spánku řeholníky, shromáždili je v refektářích, donutili je vzít si jenom nejnutnější oblečení a celou noc a celý druhý den je vláčeli po různých cestách, až je dopravili do centralizačních táborů," uvedl velehradský farář Josef Čunek.

Text připomíná Akci K nejen na Velehradě, ale v celé republice. "Vloženy jsou dvě stuhy, na jedné je Nezapomínáme, na druhé text Jana Zahradníčka ze Znamení moci, který napsal na Mírově, na Mírově seděl třeba i můj tata," řekl Oliva.

V dolní části desky je srdce protkané štolami i ostnatými dráty. "Nakonec vykvetou do vítězství, protože ti chlapi to vydrželi, to je pro nás obrovská věc, mít příklad těchto lidí," uvedl Oliva. Na desku přispěla řada institucí i lidí, celkem bylo 85 dárců

Co byla Akce K:

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 obklíčili členové komunistických policejních složek a Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí, řeholníci byli nahnáni do připravených autokarů a rozvezeni do internačních táborů. Touto "bartolomějskou nocí" začala takzvaná Akce K, zaměřená na likvidaci církevních řádů a kongregací.

Druhý zásah byl proveden v noci z 27. na 28. dubna a třetí fáze, zaměřená na ženské kláštery, následovala na podzim 1950. Podle údajů České biskupské konference bylo celkově postiženo 247 klášterů mužských a 670 ženských s 2528 řeholníky a 11.896 řeholnicemi.

Návrh likvidace schválilo vedení KSČ 30. ledna 1950. Měsíc před "bartolomějskou nocí" byli do vybraných klášterů dosazeni vládní zmocněnci a současně začalo zatýkání představených řádů a kongregací, aby mohli být podle připraveného scénáře ještě v březnu postaveni před soud. Byli obviněni ze špionáže, přechovávání zbraní a podněcování k převratu.

Vlastní zákrok byl připraven ve spolupráci s ministerstvem vnitra jako vojenská akce. V noci kláštery přepadla Státní bezpečnost spolu s příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí.

Představeným bylo oznámeno, že podle (neexistujícího) vládního dekretu je jejich dům zestátněn. Řeholníky čekal transport, novici mohli odejít. Příslušníky českých a moravských řádů a kongregací StB soustředila v klášterech v Broumově, Bohosudově, Hejnicích, Králíkách, Oseku a Želivě. Vyprázdněné kláštery obsadila z větší části armáda.

Řeholníci a řeholnice byli z internačních klášterů postupně propouštěni. Mladí byli povoláni k základní vojenské službě, staří odcházeli do péče příbuzných nebo České katolické charity. "Pokrokovější" část byla po patřičném proškolení posílána do duchovní správy. Ostatní řeholníci byli bez ohledu na řádovou kontinuitu častěji přemisťováni, aby byla narušena jejich pospolitost. Řada jich skončila ve vězení.

Související