Vědci z brněnského VUT pracují na hořčíkové náhradě kosti, která se sama vstřebá

12. říjen 2015

Místo ocelových šroubů a drátů by v budoucnu mohly se spojováním rozdrcených kostí pomáhat lehké hořčíkové slitiny. Na jejich výzkumu pracují chemici z brněnského Vysokého učení technického. V laboratoři kovů a koroze nyní hledají ideální složení slitiny, která by se postupně v těle vstřebala. Odpadla by tak nutnost několika operací.

Člověk, který si nešikovně zlomí nohu, může kromě sádry skončit takzvaně „sešroubovaný".

Ocelové nebo titanové výztuže jsou ale těžké a musí se vyndávat operativně. Jaromír Wasserbauer z laboratoře kovů a koroze na Fakultě chemické brněnského VUT proto pracuje na lehkých náhradách z hořčíku.

„Když bude třeba rozdrcená velká část u velkých kostí, stehenních, lýtkových a podobně, tak se nahradí hořčíkovým kompozitem. V průběhu času se hořčík a jiné kovové prvky vstřebají a zůstane tam jen samotná kost, která má regenerativní schopnost,“ popisuje Jaromír Wasserbauer.

Desetičlenný tým teď hledá ideální sloučeninu hořčíku a dalších kovů. Unikátní vlastností náhrady by totiž mělo být její postupné vstřebávání. Ve chvíli, kdy by se kost zahojila nebo dorostla, hořčík by se v těle rozpadl a nebylo by už nutné náhradu vyndávat.

„Ideální vlastností u kombinace prášků a kovů je, že se bude rozpadat přibližně stejnou rychlostí, jako je schopna dorůstat lidská kost. Takže zatímco se bude pomaličku rozpadat náš implantát, tak k němu bude dorůstat i ta poškozená kost,“ vysvětluje výzkumník Matěj Březina.

Ohebná a stejně lehká jako kost

V současnosti jsou vědci na samém počátku. I když už hořčíkové štěpy ve světě existují, ambicí brněnských chemiků je vytvořit plnohodnotnou náhradu kosti, která je ohebná a stejně lehká jako opravdová kost.

„Vymyslíme si vlastní slitiny, vlastní kombinace prášků, vlastní postupy a budeme zjišťovat, jak to funguje. A zároveň máme i ve světě nějakou oporu a můžeme se podívat, jak to kolegové různě po světě dělají, jaké mají výsledky a jak jsou s tím spokojení,“ doplnil Matěj Březina.

První plně funkční náhrady by mohly být hotově nejdřív za pět let.

autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio