Vědci z brněnského VUT navrhli robotické pracoviště, pomůže laborantům zpracovat infekční vzorky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Představení robotického pracoviště na Vysokém učení technickém v Brně

Laboranti, kteří analyzují vzorky odebrané při testování na koronavirus nebo jinou infekční nemoc, podstupují malé, ale přesto reálné riziko, že se nakazí. To bylo jedním z důvodů, proč vědci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vyvinuli robotické pracoviště, které část práce udělá za ně a navíc ji urychlí.

Jednoramenný asi metr vysoký robot se vejde do laboratorní digestoře. Laborant jen založí vzorky a pak celý proces ovládá přes aplikaci například v tabletu.

„Poté, co je vzorek odebrán, tak následuje pipetování. Ta manipulace by teoreticky mohla způsobit kontaminaci jiného vzorku. Je tady ještě clona, která se otevírá v případě, že se zrovna pipetuje a poté se zavře, aby nemohlo dojít ke kontaminaci,“ popisuje vedoucí týmu a ředitel Ústavu automatizace a informatiky Radomil Matoušek, jak robot se vzorky nakládá.

Digitálně je označí, zkumavky odzátkuje a pipetou odebere tekutinu do vaničky. Pak připraví dávku vzorků určených k dalšímu zpracování – například k separaci nukleové kyseliny.

„Celý proces práce s jednou zkumavkou je nyní 60 sekund. Standardní laborantka je schopna pracovat tak 40 sekund. Na druhou stranu, po 48 vzorcích by u každého klesla pozornost. Čili ten robot může v tomto výrazně pomoct,“ vysvětluje Matoušek.

Šetří zdraví i čas

Robotické pracoviště nazvané Open Tube vzniklo z podnětu Fakultní nemocnice Brno, kde se v počátcích koronavirové pandemie obávali zahlcení testovacích kapacit. Automatizace tak šetří nejen zdraví, ale i čas laborantů.

„Trvalo nám to dva až tři týdny, než jsme spojili jednotlivá zařízení, sesynchronizovali to,“ říká doktorand Roman Parák, který robota programoval. Laborant celý proces sleduje a ovládá přes aplikaci instalovanou například v tabletu nebo chytrém telefonu.

„Laborantka zmáčkne tlačítko start, robot se sám automaticky zinicializuje a vykonává pohyby. V případě, že by tam vznikla nějaká chyba, tak bude zaškolená laborantka nebo se my dokážeme vzdáleně připojit na robota a přeprogramovat ho,“ dodává Parák.

Pomocníkem i po covid-19

Cena robota se pohybuje v jednotkách milionů korun. Systém najde uplatnění nejen v době pandemie nemoci covid-19, ale i později.

„Práce, kterou by robot nahrazoval či spíše s ní pomáhal, protože je kolaborativní, tak je práce v prostředí, do kterého se úplně každý nehrne – biohazard boxy nebo laboratoře cytostatik, které jsou potenciálně toxické. V této oblasti by měl robot najít uplatnění a být pomocníkem,“ zdůrazňuje šéf týmu Radomil Matoušek.

Teď systém čeká první zkušební nasazení v některém zdravotnickém zařízení.

Spustit audio

Související