Vědci z brněnského VUT navrhli robotické pracoviště, pomůže laborantům zpracovat infekční vzorky
Laboranti, kteří analyzují vzorky odebrané při testování na koronavirus nebo jinou infekční nemoc, podstupují malé, ale přesto reálné riziko, že se nakazí. To bylo jedním z důvodů, proč vědci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně vyvinuli robotické pracoviště, které část práce udělá za ně a navíc ji urychlí.
Jednoramenný asi metr vysoký robot se vejde do laboratorní digestoře. Laborant jen založí vzorky a pak celý proces ovládá přes aplikaci například v tabletu.
„Poté, co je vzorek odebrán, tak následuje pipetování. Ta manipulace by teoreticky mohla způsobit kontaminaci jiného vzorku. Je tady ještě clona, která se otevírá v případě, že se zrovna pipetuje a poté se zavře, aby nemohlo dojít ke kontaminaci,“ popisuje vedoucí týmu a ředitel Ústavu automatizace a informatiky Radomil Matoušek, jak robot se vzorky nakládá.
Digitálně je označí, zkumavky odzátkuje a pipetou odebere tekutinu do vaničky. Pak připraví dávku vzorků určených k dalšímu zpracování – například k separaci nukleové kyseliny.
„Celý proces práce s jednou zkumavkou je nyní 60 sekund. Standardní laborantka je schopna pracovat tak 40 sekund. Na druhou stranu, po 48 vzorcích by u každého klesla pozornost. Čili ten robot může v tomto výrazně pomoct,“ vysvětluje Matoušek.
Šetří zdraví i čas
Robotické pracoviště nazvané Open Tube vzniklo z podnětu Fakultní nemocnice Brno, kde se v počátcích koronavirové pandemie obávali zahlcení testovacích kapacit. Automatizace tak šetří nejen zdraví, ale i čas laborantů.
„Trvalo nám to dva až tři týdny, než jsme spojili jednotlivá zařízení, sesynchronizovali to,“ říká doktorand Roman Parák, který robota programoval. Laborant celý proces sleduje a ovládá přes aplikaci instalovanou například v tabletu nebo chytrém telefonu.
„Laborantka zmáčkne tlačítko start, robot se sám automaticky zinicializuje a vykonává pohyby. V případě, že by tam vznikla nějaká chyba, tak bude zaškolená laborantka nebo se my dokážeme vzdáleně připojit na robota a přeprogramovat ho,“ dodává Parák.
Pomocníkem i po covid-19
Cena robota se pohybuje v jednotkách milionů korun. Systém najde uplatnění nejen v době pandemie nemoci covid-19, ale i později.
„Práce, kterou by robot nahrazoval či spíše s ní pomáhal, protože je kolaborativní, tak je práce v prostředí, do kterého se úplně každý nehrne – biohazard boxy nebo laboratoře cytostatik, které jsou potenciálně toxické. V této oblasti by měl robot najít uplatnění a být pomocníkem,“ zdůrazňuje šéf týmu Radomil Matoušek.
Teď systém čeká první zkušební nasazení v některém zdravotnickém zařízení.
Související
-
Vědci v Brně vyvíjí náplast na hluboké popáleniny. Urychlí hojení a zamezí mokvání
Unikátní náplast na hluboké popáleniny vyvíjí vědci z brněnského centra CEITEC VUT.
-
Rozbor vzorků krve přímo v ordinaci. Brněnští vědci vyvíjí přenosnou laboratoř
Přenosnou laboratoř pro praktické lékaře vyvíjí vědci z brněnského centra CEITEC VUT.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.