Vědci z Brna se na tři měsíce vracejí na polární základnu v Antarktidě

2. leden 2017
Brněnští vědci se po roce vracejí na svou základnu v Antarktidě.

Po roce znovu ožije nejjižnější pracoviště Masarykovy univerzity – Mendelova polární stanice v Antarktidě. Jediná, kterou Česká republika na ledovém kontinentu má – a kterou jí závidí i mnohem větší státy.

Sedmnáct polárníků, mezi nimi dvě ženy, stráví v odlehlých končinách tři měsíce pozorováním tamní přírody. A to jak neživé, tak mechů, lišejníků a zvířat, která do okolí stanice dorazí.

Svůj dočasný domov přitom uvidí i z výšky – berou s sebou dron, s jehož pomocí chtějí mapovat změny v okolí stanice. Pokud se vše povede, vytvoří trojrozměrný model krajiny. Ten jim pomůže při mapování dopadu klimatických změn.

Už v minulých letech například zjistili, že v této části Antarktidy ledovce neubývají, ale naopak. A budou zjišťovat, proč tomu tak je. Odborníci k tomu využijí také georadar, který pomůže se zkoumáním mocnosti a vlastností ledovců.

Brněnští vědci se po roce vracejí na svou základnu v Antarktidě.

Vedoucí výzkumu klimatolog Kamil Láska a jeho kolegové se zaměří i na vlivy silného ultrafialového záření nejen na tamní živé organismy, ale i na předměty. „Studium intenzity UV záření je důležité rovněž pro hodnocení strnutí plastů a nátěrových hmot, které byly instalovány v minulých sezonách na stanici,“ dodává.

Život na stanici i cestu k ní řídí počasí
Vědci sami netuší, jak dlouho jejich cesta do Antarktidy potrvá – a dokonce ani to, jestli je k základně dopraví vrtulník nebo se tam dostanou po vodě. Bude záviset na tom, jaké počasí v okolí ostrova Jamese Rosse panuje. Jednou už polárníci čekali víc než tři týdny, než se ke stanici dostali a mohli ji otevřít.

Také běžný život na stanici řídí počasí. Je potřeba využít každou minutu. Například ve vaření se účastníci expedice obvykle střídají.

Brněnští vědci se po roce vracejí na svou základnu v Antarktidě.

„Máme sponzory, kteří dodávají trvanlivé potraviny z domova. Ale v Chile už máme ověřeného shopping agenta, kterému tři měsíce předem dáme seznam, on všechno nakoupí a nabalí a my jen na místě dokoupíme zeleninu a ovoce,“ popsal tradiční balení před časem Pavel Prošek, který je považován za zakladatele stanice a v Antarktidě v součtu strávil dva roky života..


Univerzitní výspa v Antarktidě
* Základna nesoucí jméno genetika Johanna Gregora Mendela je nejvzdálenějším detašovaným pracovištěm Masarykovy univerzity. Leží na Ostrově Jamese Rosse na východní straně Antarktického poloostrova, který se silně otepluje.
* Stanice začala fungovat v roce 2006, slavnostního otevření se dočkala v únoru 2007. Kromě hlavní budovy ji tvoří devět kontejnerů s technickým zázemím. Je připravena maximálně ekologicky, většinu energie má z obnovitelných zdrojů.
* Komplex pro až 20 lidí využívají vědci jen v polárním létě, tedy v prvních dvou až třech měsících roku. Stál 65 milionů korun a má sloužit nejméně 30 let.
* I díky stanici a práci vědců na ní se ČR stala plnoprávným (konzultativním) členem skupiny států Smlouvy o Antarktidě.
* Vědci se mimo jiné zaměřují na měření a hodnocení rychlosti ústupu ledovců, tání sněhové pokrývky, geomorfologii, sedimentologii, permafrost, klimatologii, fyziologii nižších rostlin, biodiverzitu mikroorganismů a jejich fyziologické vlastnosti, parazitologii mořských ryb nebo kartografii, ale také na měření a modelování škodlivého UV záření pronikajícího k zemskému povrchu.

Při letošním pobytu si polárníci v Antarktidě připomenou i desáté výročí oficiálního otevření stanice. A výsledky svého bádání budou tradičně zpracovávat celý další rok.

Objevili neznámé bakterie, vědecké úkoly má i lékař
V minulých letech takto objevili například dvě dosud neznámé bakterie.

Protože tradičním účastníkem výpravy je i lékař, vědecké projekty se zabývají například dopady stresu polárních výzkumníků nebo tím, jak se lidský organismus přizpůsobuje antarktickým podmínkám.

Spustit audio
autoři: Tereza Kadrnožková, Miloš Šenkýř