Ve Štáflově chalupě v Havlíčkově Brodě voní dávné časy i staré knihy

Štáflova chalupa je stará skoro pět set let. Je nejen nejstarší chalupou na Vysočině, ale zřejmě i v celé republice. Kdysi tady možná bývala katovna. Napovídají tomu dvě černé kuchyně. Tehdejší kati totiž často léčili nemocné a nemohli své lektvary vařit v jedné a té samé kuchyni, ve které připravovali jídlo.

Ve Štáflově chalupě jako by se zastavil čas. Je v ní i takzvaná dymná jizba. „To byla místnost, kde bylo otevřené ohniště, na kterém se vařilo a kterým se vytápělo. Kouř stoupal nahoru a odcházel dymníkem ven,“ ukazuje průvodce Martin Hocke.

Okna obyvatelé vycpávali slámou i hnojem

Dymník bylo šikmé okno v horní části protější zdi. Dnes to vypadá, jako by bylo zkřivené stářím chalupy. Ve skutečnosti je ale takto zabudováno do zdi úmyslně. Ohniště bylo vždy vpravo ode dveří. „Protože jen tam se věřilo, že je oheň dobrý sluha a ne špatný pán,“ vysvětluje Martin Hocke.

Horní šikmé okénko - dymník|foto: Irena Šarounová

Zajímavý je i způsob zavírání malých okének. Nemají totiž žádné panty. Okna drží z každé strany dřevěné obrdlíky. Dnes jsou zasklená, dříve ale lidé na sklo neměli peníze. Používali proto různé blány z vnitřností zvířat, mastné mázdry, pergameny nebo papíry. „Na zimu šla všechna romantika stranou. Okna vycpávali slámou, hnojem, zbytky látek, zkrátka co bylo po ruce,“ vysvětluje průvodce.

Za zmínku stojí i originální povalový strop nebo zárubně dveří, kterými by vzpřímeně sotva prošel metr a půl vysoký člověk. „Dřív když byl sto šedesát centimetrů vysoký chlap, tak to už byl statný rytíř,“ říká Martin Hocke.

Dnes je ve Štáflově chalupě antikvariát, který má díky zachovanému a opečovávanému historickému prostředí úžasnou atmosféru. Lidé sem chodí nejen hledat knihy, gramofonové desky, noty nebo obrazy, ale třeba i jen posedět u kávy nebo čaje a popovídat si o životě.

Možná by bylo vhodné vzpomenout i na rodinu, po které dnes chalupa nese své jméno. Štáflovi byli poslední majitelé chalupy. Tento rod se ve zdejším kraji dostal do podvědomí zejména díky uměleckým dílům malíře Arnošta Štáfla a grafika Otakara Štáfla.