Valašskomeziříčská hvězdárna oslaví koncem září padesát let od otevření pro veřejnost

Jak uvádí ředitel hvězdárny Libor Lenža hvězdárna vznikla celkem přirozenou cestou. " Už od počátku minulého století tady byla řada lidí, které astronomie zajímala a už v roce 1928 jsme tu měli první dřevěnou hvězdárnu. Ta stojí dodnes a je v ní muzeum," popisuje ředitel Lenža. Úsilí lidí začalo být velmi silné po druhé světové válce, kdy chtěli naplnit touhu po větší a důstojné hvězdárně. Proto byla v roce 1947 zahájena stavba hlavní budovy hvězdárny, která ale byla dokončena a pro veřejnost otevřena až v roce 1955.

Návštěvnost se pohybuje kolem dvaceti tisíc lidí ročně a zájem se dá rozdělit do dvou kategorií. " Jednak je to doplňková školní výuka, kterou u nás děláme pravidelně a pak k nám chodí široká veřejnost, včetně těch, kteří se o astronomii úzce zajímají," říká ředitel hvězdárny Libor Lenža.

Valašskomeziříčská hvězdárna, která je největší ve zlínském kraji, je aktivní nejen na poli vzdělávacím, ale také na poli odborném. " My se zabýváme jednak pozorováním proměnných hvězd a sluneční činnosti a kromě toho se opět začíná rozvíjet spolupráce se Slovenskem, a to třeba i tím, že se nám na to podařilo získat prostředky z programu Evropské unie, které slouží ke znovunavázání spolupráce mezi českými a slovenskými astronomy," upřesňuje ředitel Lenža.

A jak své padesátileté trvání hvězdárna oslaví? Například výstavou, která nese název " Kosmický výzkum v každodenním životě" a připomíná to, že kosmonautika a kosmický výzkum stál a stojí dodnes v popředí technického a vědeckého pokroku. "Řada věcí, které dnes považujeme za naprosto běžnou součást svého každodenního života vlastně vznikala při kosmickém výzkumu. Návštěvníci se mohou těšit například na mobilní telefony, ukázky dálkového průzkumu Země, využívání družic pro předpovídání počasí a celou řada dalších exponátů, o kterých člověk ani netuší, že jsou produktem kosmického výzkumu," doplňuje ředitel hvězdárny Lenža.