V Tišnově se můžete vydat po stopách odsouzenců na smrt. Cesta končí pod šibenicí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sedm zastávek několikakilomerové cesty připomíná sedm smrtelných hříchů

Tišnov leží severozápadně od Brna. Před pár lety tam na vyvýšenině pod kopcem Klucanina našly základy historické šibenice. A právě ta byla pro spolek Continuum vitae impulsem pro vybudování Cesty hrdelního práva. Neobvyklá výletní trasa začíná za budovou tišnovského městského úřadu a končí právě v místě, kde se kdysi popravovalo.

Cestu hrdelního práva lemují velké kamenné stély, které symbolizují sedm smrtelných hříchů a k nim patřících ctností. Zastavení situované hned za radnicí představuje pýchu. „Kamennou část tady doplňuje mříž, která se dá otevřít a místem projít na druhou stranu. Tím se člověk symbolicky zbaví pýchy a dostane se k protikladu. V případě pýchy je onou ctností pokora,“ říká Miloš Sysel se spolku Continuum vitae.

Někdejší šibenici už návštěvníci Tišnova nenajdou. Připomínají ji jen zděné základy. I z těch je ale patrné, že popravčí místo bylo mnohem větší, než si většina lidí představuje. „Každý čeká trámovou konstrukci na konci s oprátkou. Tak to aspoň vypadá ve filmech. Skutečnost ve středověku byla ale jiná. Tady tato šibenice dosahovala výšky až šesti metrů. A teprve nahoře se věšeli odsouzenci. Ti se tam pak nechávali, až jejich těla úplně zpráchnivěla,“ popisuje Miloš Sysel.

Kontrastem ke zbytku staré šibenice je nová kamenná kaplička, která vyrostla spolu s ostatními částmi Cesty hrdelního práva. Příchozím nabízí nejenom možnost rozjímat, ale dokonce se na chvíli proměnit v hudebníky. Po stranách jednoduchého svatostánku jsou totiž umístěné trubicové zvony.

V místě někdejší obrovské středověké šibenice dnes stojí jen její základy

„Původně jsme uvažovali o klasické zvonkohře, ale na tu už jsme neměli dost peněz. Nakonec jsme tedy zvolili variantu kovových trubek zavěšených na pružinách. Stačí sebrat někde v okolí kus větve a každý si na různě naladěné zvony může zahrát,“ vysvětluje Miloš Sysel.