V Tišnově se můžete vydat po stopách odsouzenců na smrt. Cesta končí pod šibenicí
Tišnov leží severozápadně od Brna. Před pár lety tam na vyvýšenině pod kopcem Klucanina našly základy historické šibenice. A právě ta byla pro spolek Continuum vitae impulsem pro vybudování Cesty hrdelního práva. Neobvyklá výletní trasa začíná za budovou tišnovského městského úřadu a končí právě v místě, kde se kdysi popravovalo.
Cestu hrdelního práva lemují velké kamenné stély, které symbolizují sedm smrtelných hříchů a k nim patřících ctností. Zastavení situované hned za radnicí představuje pýchu. „Kamennou část tady doplňuje mříž, která se dá otevřít a místem projít na druhou stranu. Tím se člověk symbolicky zbaví pýchy a dostane se k protikladu. V případě pýchy je onou ctností pokora,“ říká Miloš Sysel se spolku Continuum vitae.
Někdejší šibenici už návštěvníci Tišnova nenajdou. Připomínají ji jen zděné základy. I z těch je ale patrné, že popravčí místo bylo mnohem větší, než si většina lidí představuje. „Každý čeká trámovou konstrukci na konci s oprátkou. Tak to aspoň vypadá ve filmech. Skutečnost ve středověku byla ale jiná. Tady tato šibenice dosahovala výšky až šesti metrů. A teprve nahoře se věšeli odsouzenci. Ti se tam pak nechávali, až jejich těla úplně zpráchnivěla,“ popisuje Miloš Sysel.
Kontrastem ke zbytku staré šibenice je nová kamenná kaplička, která vyrostla spolu s ostatními částmi Cesty hrdelního práva. Příchozím nabízí nejenom možnost rozjímat, ale dokonce se na chvíli proměnit v hudebníky. Po stranách jednoduchého svatostánku jsou totiž umístěné trubicové zvony.
„Původně jsme uvažovali o klasické zvonkohře, ale na tu už jsme neměli dost peněz. Nakonec jsme tedy zvolili variantu kovových trubek zavěšených na pružinách. Stačí sebrat někde v okolí kus větve a každý si na různě naladěné zvony může zahrát,“ vysvětluje Miloš Sysel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
