V nových laboratořích budou vědci zkoumat působení toxických látek

12. říjen 2012

Padesátku nových a moderně vybavených laboratoří za téměř 400 milionů korun využívá od začátku týdne oficiálně Recetox - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí při Masarykově univerzitě v Brně.

Tato instituce už řadu let sleduje výskyt nejrůznějších substancí v přírodě a jejich dlouhodobé působení na lidské zdraví, které mohou ovlivňovat nejen fyzický stav člověka, ale i rozvoj některých psychických poruch, například autismu.

Tým vědců pod vedením ředitele centra Ivana Holoubka už má za sebou řadu významných objevů a je celosvětově uznáván. Nové budovy a pracoviště otevírá Masarykova univerzita v posledních letech jen s mírnou nadsázkou jak na běžícím pásů.

Slavnostní zprovoznění RESETOXu je ovšem do značné míry výjimečné. „Jeho uživateli jsou jak veřejné instituce, tak i komerční uživatelé. Je to taky projekt, který je na poměry klasické univerzity zaměřen velmi prakticky. Spojuje základní a aplikovaný výzkum,“ zdůraznil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Centrum otevřel zástupce OSN

O tom, jak významný podíl má právě toto pracoviště v globálním zkoumání toxinů ve vzduchu, půdě i potravním řetězci, zcela jednoznačně svědčí, že jedním z oficiálních stříhačů pásky byl i zástupce OSN. Jim Willis je dnes výkonným tajemníkem několika celosvětových úmluv pro životní prostředí, práci v terénu si ale ještě dobře pamatuje.

„Já sám jsem prováděl v minulosti monitoring toxických látek v oblasti kolem Washingtonu a bylo skvělé projít si tady u vás všechny ty nové prostory a laboratoře a veškeré doslova skvělé hračky, se kterými si vědci mohou v uvozovkách hrát,“ prohlásil Jim Willis.

Slavnostního otevření Recetoxu se zúčastnil i zástupce OSN Jim Willis

Toxických látek je v přírodě hodně

Látek, které mají buď prokazatelný, nebo alespoň předpokládaný negativní vliv na zdraví člověka, je v přírodě až příliš mnoho a zejména ty uměle vytvořené se z ní dostávají jen velmi obtížně. Jedním z mnoha příkladů je nechvalně známe DDT, které zůstává v půdě i živých organismech ještě desítky let po aplikaci.

„Když látky najdeme v prostředí, tak to neznamená nutně, že jsme našli hříšníka, který je stále používá, ale jenom to, že jsme našli region, ve kterém se hojně používaly v minulosti. I když samozřejmě máme metody, jak zjistit, jestli DDT bylo použito čerstvě nebo před dvaceti lety,“ vysvětlila výkonná ředitelka projektu Jana Klánová.

Některé látky vědci podrobně sledují už desítky let, u jiných teprve začínají. Ne vždy přitom musí jít o výtvory člověka. Centrum se zabývá například i toxiny sinic v povrchových vodách.

autor: hol
Spustit audio