V Národním parku Podyjí mizí některé druhy orchidejí, jiné rostliny se naopak vrací

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pajasan žláznatý

Nepůvodní druhy rostlin vytlačují v Národním parku Podyjí některé orchideje a další flóru. Mění se tak skladba přirozených biotopů v údolích nebo podél cest. Vyplývá to z výsledků ročního výzkumu botaniků na Znojemsku. Objevili nové plevely, ale také vzácné druhy květin, které desítky let nikdo prokazatelně neviděl.

„Ty listy jsou takové dužnaté, světle zelené, hráškově zelené. Je to taková přízemní růžice, kterou vidíme,“ ukazuje botanik Radomír Němec trsy jitrocele vranožky původem z jižní Evropy. Ten je už po odkvětu, takže není u krajnice tolik výrazný.

„Stojíme na silnici, která odděluje Národní park Podyjí od volné krajiny. Právě tato cesta vede přímo do Rakouska a zřejmě na kolech aut se tato kytka dostala až sem. Rostlina se v jižní Evropě dokonce používá jako salátová zelenina,“ doplňuje Němec.

Jitrocel ale nepatří k těm rostlinám, které by výrazně ohrožovaly původní druhy

Migraci těchto rostlin pomáhají také teplé zimy. Jitrocel ale nepatří k těm, které by výrazně ohrožovaly původní druhy. Za invazní ale botanici považují některé akáty, pajasany nebo netýkavky. Zarůstající plochy vytlačují například orchideje.

„Vstavač kukačka je typickým příkladem takového druhu. Je to drobná zemní orchidej, která dříve byla velmi hojná. Na těch údolních loukách je podobný problém. Zarůstají dřevinami a s nimi ustupují i tyto vzácnější druhy. Prstnatec májový, anebo už zcela vyhynulý druh Národního parku Podyjí Konitrud lékařský.“

Likvidace za pomoci chemie

Správci Národního parku Podyjí proto některé druhy nepůvodních rostlin musí co nejšetrněji likvidovat. „Za invazní jsou považovány pouze ty druhy, které se sem dostávají vinou lidské činnosti. Boj s netýkavkou žláznatou. To je jednoletá rostlina, která se šíří semeny. Stačí jí zabránit vykvést. Vytrhat tu rostlinu dřív než vykvete a oplodí. Tím dojde k redukci a omezení jejího šíření,“ vysvětluje Lenka Reiterová.

Na odolnější víceleté rostliny ale musí správci použít chemii. „Používáme je opravdu pouze cíleně, bodově, na jednotlivé kusy, na jednotlivé rostliny. Rozhodně se nejedná o plošný postřik nebo rozsypávání chemikálií do krajiny.“

Návrat zapomenutých druhů

Botanici za rok našli přes 1 500 cévnatých rostlin. U desítek z nich neví, jak se v přírodě budou za několik let chovat. Do krajiny se ale vrátily i už zapomenuté druhy. Po 70 letech například vzácná orchidej jazýček jadranský.

„Je vysoká až 50 centimetrů. Má dlouhé jazykovité květy. Tento druh jsme našli v letošním roce na jihovýchodním okraji národního parku. Myslíme si, že mu svědčil vlhký rok a mírnější zimy v posledních letech,“ říká Radomír Němec.

Dalším úspěchem bylo znovunalezení lomikámenu trsnatého. Ten se v herbáři naposledy objevil ještě za Rakouska-Uherska – tedy zhruba před 140 lety.

Vliv má také větší množství živin

Konkurenci původním biotopům dělají nové plevele a odolnější druhy květin a dřevin jako jsou akáty nebo netýkavky. Ty i kvůli vyššímu množství živin v půdě mění podobu okolí cest, údolí a řek.

Do atmosféry se působením člověka dostává spousta živin dusíku a oxidu uhličitého. Většinou ty vzácné druhy jsou konkurenčně slabé, potřebují prostor, živiny a světlo. Pokud se tam dostane nějaký agresivnější druh, který se silnější, větší, tak je může zastínit a dochází k úbytku.
botanik Radomír Němec

autor: Petr Tichý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.