Ústavní soud odročil jednání o církevních restitucích na pondělí

Soud se zabýval návrhem 18 senátorů na zrušení majetkového vyrovnání s církvemi, který byl podán z iniciativy Věcí veřejných.

Podobné návrhy poslanců ČSSD a KSČM ústavní soudci už dříve z formálních důvodů odmítli. Zástupci obou stran jsou přesto vedlejšími účastníky řízení. Podle sociálních demokratů, komunistů i Věcí veřejných jsou restituce nespravedlivé a porušují demokratické principy státu.

Navrhovatele u soudu zastupuje advokát Karol Hrádela. Za poslance přijeli Lubomír Zaorálek z ČSSD a Zuzka Bebarová-Rujbrová z KSČM. Zájmy vlády hájí ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna.

Sociální demokraté chtěli, aby vypovídali ministři kultury a zemědělství, šéfové pozemkového úřadu a Lesů České republiky a také olomoucký arcibiskup Jan Graubner a zástupce Bratrské jednoty baptistů.

Advokát Hrádela navrhoval také výslech i poslanců Věcí veřejných. „Vláda se nám vyjadřovala k tomu, že údajně Věci veřejné něco říkaly, dělaly, přičemž podle protokolu z poslanecké sněmovny se zdá, že to bylo všechno jinak. Pokud by se nedej Bůh mělo mluvit o tom, že snad existuje nějaká korupce v souvislosti s církevními restitucemi, tak je nutné, aby k tomu zazněly důkazy v soudní síni,“ vysvětloval právník.

Plénum soudu ale odpoledne žádostem nevyhovělo, stejně jako návrhu předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie. To doporučoval místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Chtěl zjistit, jestli finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.

„Já se obávám, že pokud by to zůstalo nezměněno, tak této zemi hrozí obrovské množství soudních sporů. Ten zákon je nejasný. Nejenom, že nevíme, jak vznikly ty sumy, jak se rozhodlo o těch majetcích a finančních náhradách, ale vlastně to vyvolá obrovské množství nejasností, pokud by se mělo takto postupovat. Takže mě mrzí, že tomu soud nevyhověl, a nezbývá mi než doufat, že soud zváží argumenty, které má od nás písemně a které jsem se tady snažil alespoň připomenout,“ vysvětlil Zaorálek.

Boj o majetek za 134 miliard korun

Odpůrci restitucí poukázali také na to, že nikdo nezkoumal, jaký majetek se má církvím vracet. Dostali se přitom hluboko do historie, až k bitvě na Bílé hoře. Advokát Hrádela závěrem připomněl, že zákon o restitucích nemá v České republice obdoby a ovlivní život v zemi na staletí.

Zástupce vlády Petr Mlsna naopak zdůraznil, že premiér Petr Nečas už podepsal smlouvy se zástupci 16 církví. I kdyby soud zákon zrušil, závazek státu už platí.

Sám věří, že církevní restituce zůstanou v platnosti. „Ústavní soud má zjevně vzhledem k tomu, že odmítl návrhy na další dokazování, celou věc po právní i důkazní stránce za prokázané a teď musíme jenom do pondělí čekat na to, jak tyto důkazy budou zhodnoceny v nálezu Ústavního soudu,“ uvedl.

„Já pevně věřím, že Ústavní soud se rozhodne spravedlivě a moudře, a tudíž zamítne tuto stížnost,“ ohodnotil dnešní jednání premiér Petr Nečas.

Čtěte také

Církve by měly podle schváleného zákona dostat zpět majetek a finanční náhrady v souhrnné hodnotě 134 miliard korun. Normu napadly tři skupiny navrhovatelů a žádají její zrušení. Odpůrci mimo jiné tvrdí, že církve získají i majetek, který jim nikdy nepatřil a že budou zvýhodněné oproti ostatním restituentům.

Ústavní soud se už v minulosti za církevní restituce postavil. Před třemi lety zákonodárcům vytkl nečinnost, že takový zákon republika dosud nemá. To je i jeden z důvodů, proč si odborník na ústavní právo Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy myslí, že odpůrci církevních restitucí nemají šanci se svou stížností uspět.

„Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře říká dvě věci: Že Ústavní soud je přesvědčený, že tento proces má proběhnout, protože byl přislíbený, je tady nějaké očekávání, je tady blokovaný majetek.“

„A druhý argument, který opakovaně říkal, je ten, že rozhodnout mají politici. A že je na nich, jaký bude rozsah, jaké bude řešení, v jakém čase se to provede. To znamená, Ústavní soud v podstatě říká: ‚Restituce mají proběhnout, a řešení je na vás‘. Tudíž já myslím, že se k tomu asi nebude chtít vyjadřovat,“ předpokládá ústavní expert Jan Kudrna.

Církevní restituce|foto:ČTK