Umění dokáže pomoct, nemusíme chodit jen na psychoterapii, myslí si ředitel festivalu ProART

Martin Dvořák je nejen tanečník, choreograf, ale v případě potřeby také moderátor a ředitel  mezinárodního uměleckého festivalu ProART, který pořádá už desítky let, letos hned v šesti městech současně. Kromě spisovatelky Ireny Douskové povedou letošní tvůrčí festivalové dílny další známí umělci – například Iva Bittová, Lenka Dusilová, Beáta Hlavenková, Zuzana Bydžovská, Miroslav Etzler, Nela Boudová nebo Radůza.

„Vybíráme lektory, kteří  mají radost z toho, že s lidmi  mohou sdílet zkušenosti,“ říká muž, který za vším stojí a dodává: „Vrátit se ke kultuře je dneska potřeba, realizovat se přes umění může každý, lockdownová pauza teď byla delší. Ale je to otázka priorit, někdo raději půjde k vodě a dá si pivo s přáteli. Bojím se, že si lidé během uplynulých měsíců uvědomili, že jim třeba stačí sedět doma a koukat na televizi. Doufám, že hlad na živou kulturu ještě dostaneme.“

Spisovatelka Irena Dousková, která povede na festivalu dílnu tvůrčího psaní, přikyvuje. „Spousta lidí se těší na smysluplné setkání s ostatními. Lidé mohou mít různé důvody, proč se do psaní pustit. Učit psaní je pro mě nová zkušenost, jsem sama zvědavá, jací lidé se tam sejdou. K psaní ale nejde nikoho přemlouvat ani nutit – jakou formou to každý chce vyzkoušet, bude na něm.“

Divadelní inscenace Hrdý Budžes podle textu Ireny Douskové se v provedení Báry Hrzánové stala legendární, spolupráce s divadlem ale byla neplánovaná. „Došlo k tomu tak, že se na mě obrátili, nejdřív jsem je odmítla, myslela jsem si, že ta knížka dramatizovat nejde. Později už jsem si říkala, že to zkusím. Báru Hrzánovou jsem od začátku v té roli viděla, byla to intuice.“

Během období, kdy byla kulturní scéna kvůli epidemické situaci v útlumu, ale ani jeden z nich nezahálel. „Spisovatelství je osamělá práce, ale když jsme museli být všichni zavření doma, tak se u mě dostavilo mnohem větší soustředění na práci – nejezdila jsem na žádná čtení, ani setkávání se čtenáři a to mi ale moc chybělo,“ říká Dousková.

„Přes lockdown jsem hodně streamoval, dělal sérii rozhovorů z Werichovy vily – na podporu pozitivního myšlení, to mělo velký ohlas a potřebu,“ popisuje Martin Dvořák. „Inspirují mě prostory historických domů, připravoval jsem taneční vystoupení ve vile Löw-Beer nebo Tugendhat. To je moje srdcová záležitost, připravuji pro to místo umělecké komorní projekty už asi 6 let. Je tam bližší kontakt s diváky, vnímám to jako autentičtější prostor než v divadle.“