U stran vládní koalice se mluví přinejmenším o nevýhře. Skutečným poraženým je ale levice, říká datový novinář Boček

26. září 2022

Komunální volby skončily a hlasy jsou sečtené. Začala povolební jednání a v některých městech se už dokonce tvoří nové koalice, které jsou často překvapivé pro celostátní vedení jednotlivých stran. Co z počtu sečtených hlasů vyčetli datoví novináři? Jaký typ kampaně měl největší úspěch a co čeká senátory, kteří se dostali do druhého kola?

Čtěte také

Po sečtení hlasů z komunálních voleb začali datoví novináři, mezi něž patří i Jan Boček, dávat dohromady podrobné informace. Zjistilo se, že nejvíce mandátů získalo letos KDU-ČSL, po ní pak následuje ODS a STAN.

„U stran vládní koalice se mluví přinejmenším o nevýhře. Důvod je ten, že proti minulým volbám přišly všechny nejméně o desetinu mandátů. Skuteční poražení jsou ale na levici. Komunisti přišli o dvě třetiny mandátů a sociální demokraté ztratili 60 procent. Ono to není velké překvapení. Odhadovali jsme to už po analýze předvolebních kandidátek,“ říká Boček.

Piráti zjistili, že v politice nejde něco změnit ze dne na den.
Michal Pink

Mandáty naopak výrazně přibyly SPD a mírně také hnutí ANO. Podle Bočka se setkávají dva sílící trendy. Jednak dlouhodobě dochází k odchodu kandidátů z komunální politiky, který novináři sledují už od roku 2014, a druhým trendem je přesun od politických stran k nezávislým kandidátům.

„Velké strany sice vypadají nešikovně, ale je to tím, že většina ztracených mandátů odteče k těm lokálním malým hnutím anebo k nezávislým,“ vysvětluje Boček.

SPD pomohla polarizovaná společnost

Podle Evy Lebedové, politoložky z Univerzity Palackého v Olomouci, SPD získalo při letošních volbách tolik mandátů i díky kampani, kterou vedlo hnutí ANO. To se snažilo volby vyhrát pomocí polarizace společnosti a zvýrazněním toho, jak nynější vláda nezvládá krize a dělá chyby.

Čtěte také

„Ta rétorika a polarizace dokázala voliče hodně zmobilizovat a myslím si, že nespojila jenom podporovatele opozice, ale částečně také i příznivce vládních stran,“ říká Lebedová.

To, že SPD jistým způsobem posílila, nepřekvapuje ani politologa Michala Pinku z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj je to strana pro nespokojené voliče, ale zároveň nenabízí žádné řešení.

„SPD je dlouhodobě politickou stranou, která se snaží oslovit nespokojené lidi napříč celou společností a nemá až tak nějakým způsobem vyhraněnou lokální tematiku. Jednoduše je opravdu hromosvodem pro rozčílené voliče, a to je to, co SPD dokázala v těchto volbách využít. Ten jejich nárůst ale není nějak výrazný,“ míní Pink.

Koalice pomohla Pirátům, ostatní spíše tratili

Letos také docházelo často ke spojování stran do koalic. Jak uvedl Boček, toto spojení nejvíce prospělo Pirátům, protože tam, kde kandidovali v koalici, byli podstatně úspěšnější. Většina stran to však měla přesně naopak.

Čtěte také

Strana Pirátů, ačkoliv ve svých začátcích strmě mířila k horní hranici, se v dnešní době spíše propadá. Podle Pinky je to tím, že na začátku to byla strana pro mladé voliče, dnes už ale funguje v tradičním politickém systému.

„Jejich nástup přišel v momentě, kdy se tu objevili prvovoliči. Byla to nová generace, která šla poprvé k volbám a snažila se najít cestu k politické straně, která by pro ně byla přitažlivá a komunikovala a vystupovala tak, jak voličská generace očekávala. Šlo v podstatě o volbu jako o výraz generačního vzdoru. Dnes to u nich přestává fungovat, protože už jsou nějakou dobu v systému a po zhruba deseti letech se pomalu normalizují. Zjistili, že v politice nejde něco změnit ze dne na den,“ vysvětluje Pink.

Nagyová jde do druhého kola

Senátní volby, na rozdíl od těch komunálních, stále pokračují. Jitku Seitlovou, místopředsedkyni z KDU-ČSL, překvapilo, že se ve druhém kole voleb proti sobě utká dosavadní předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS a Jana Nagyová z hnutí ANO, která je spojená s kauzou Čapí hnízdo.

Čtěte také

„Je samozřejmě běžné, že do druhého kola volebního obvodu jdou často dva kandidáti. Ale u paní Nagyové je to překvapivé, protože ji nikdo neznal do doby, než se v souvislosti s ní začala řešit kauza Čapího hnízda. Myslím, že u ní hrála jednak roli značka, ale také obrovská kampaň, která z volebního obvodu Jihlavska byla soustředěná právě proti panu Vystrčilovi a ve prospěch paní kandidátky,“ říká Seitlová.

Do druhého kola se naopak nedostala její kolegyně, a to předsedkyně senátorského klubu Šárka Jelínková za volební obvod Kroměříž. Podle Seitlové za to mohla Babišova kampaň a strach lidí ze současné krize.

Hosté: 
Jan Boček, datový novinář Českého rozhlasu
Michal Pink, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Eva Lebedová, politoložka z Univerzity Palackého v Olomouci
Jitka Seitlová, místopředsedkyně Senátu (KDU-ČSL)

„Domnívám se, že právě na Kroměřížsku – a i ve zbytku republiky – se jeví, že v regionálních oblastech, které jsou vzdálenější centru měst, převládaly názory a kampaň, která byla vedena ve prospěch ANO. Nebylo to vedené jenom samotným panem Babišem, ale všemi rozhovory, které slyšíte. Mám pocit, že někdy i to, co zaznívá v médiích, lidi neustále straší a obava z nárůstu cen energií také mohla hrát velkou roli,“ dodává Seitlová.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.

autoři: Šárka Fenyková , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.