Tři čtyři ovce obstarají údržbu trávníku v členitém sadu nebo na nepřístupné louce

Řeka Brtnička bývala kdysi zlatonosná. Její okolí, obklopené skalami, loukami a lesy, je přírodní rezervací, o kterou se starají ochránci z Kněžic. Ovce pasou na několika lokalitách, a podle potřeby i třicetihlavá stádečka přesouvají. Chovají odolné východoevropské plemeno, zvané cigája. Pro potřeby údržby luk je velmi vhodné, protože spase například i suchou starou trávu nebo výmlatky trnek. Na druhou stranu to zase nejsou ovce masité, a nemají kvalitní vlnu. „Pokud mám pěknou šťavnatou zahradu, tak si můžu dovolit ovečku, na které naroste víc masa,“ dodává ochránce přírody Václav Křivan.

Ovce toho moc nepotřebuje. To ale neznamená, že se o ni člověk nemusí starat. Musí mít zajištěnou potravu, vodu, sůl a přístřešek na zimu. Na pastvě, od jara do podzimu, přístřešek nepotřebují. „Naopak, když je nevlídno a prší, jsou nejspokojenější a chodí se pást,“ říká Václav Křivan. Ovce potřebují dozor, přinejmenším kontrolu ohrady a přísun vody. Pokud má majitel jistotu, že vodu mají a neutečou, může i na pár dní odjet na dovolenou.

Kněžičtí ochránci přírody ovce stříhají jednou za rok. Vlna jejich ovcí není kvalitní. Režnou nepranou používají například na izolaci staveb. „Používá se to na různé dekorační předměty. Vlna se v pračce vypere a používá se třeba na plstění,“ dodává Václav Křivan. Ovce cigája chovají třeba pastevci na Slovensku, a vyrábějí z nich sýry. „My na to nemáme čas ani síly. Ovce jsou od jara do podzimu na lokalitách,“ vysvětluje Křivan.  

Na zimu ovce potřebují otevřený přístřešek, Nemají rády zavírání do chlévů. Paradoxně v tomto období potřebují víc vody. „Nemají totiž čerstvou pastvu, jako v létě,“ vysvětluje Václav Křivan.