Trápí vás nezvaní kočičí hosté? Cizí kocoury mohou lákat ti domácí
Chcete-li odnaučit cizího kocoura, aby chodil značkovat zápraží, nezbývá, než se zabývat tím vlastním. I tak zní možná rada, která zazněla ve čtvrteční poradně Apetýtu Českého rozhlasu Brno.
Veterinář Dominik Gregořík si v poradně musel poradit s dotazem posluchačky, které vadí cizí kocour. Ten jí chodí dělat potřebu přímo přede dveře, což pak znamená častější úklid, ale hlavně nelibé pachy.
A náš host rovnou přiznal, že to není nic jednoduchého. „Neexistuje účinná metoda, třeba postřik, který by nevadil lidem, nepoškozoval materiály,“ podotkl. A navíc fungoval jen na cizí kočky a kocoury.
„Především kocouři mají snahu si přeznačkovat místo, kde žije druhá kočka nebo které navštěvuje jiný kocour,“ řekl. Proto jako jednu ze základních rad doporučil zamyslet se, jestli se na příslušném místě často nepohybuje naše vlastní kočka či kocour. „Můžeme jí třeba dát krmení dál, aby nenechávala přede dveřmi takovou pachovou stopu,“ poradil. Cizí kočka pak nebude chtít tu domácí v boji o vymezení teritoria překonat.
Dominik Gregořík připomněl, že výhoda je třeba řešení podobného problému na záhonech. Tam mnoho chovatelů volí variantu častěji zalévat, protože kočky nemají rády vlhkou hlínu. „Na pevné ploše to je horší. Fungují plašiče, někdo zkouší ocet, ale jsou kocouři, kteří pach překonají,“ dodal. A připomněl, že existují i chemikálie, vždy je ale potřeba dát pozor, jak se snesou se spodním materiálem. A navíc – vždy bude látka působit i na „domácí“ kočku.
Související
-
Poradna Apetýtu: Jaké osivo, taková sklizeň. Špatný první krok ani tou nejlepší péčí nezachráníte
Jaké osivo, taková sklizeň. To je základní pravidlo, kterého by si měli být vědomí všichni pěstitelé. Pravdivost této poučky si každý zahrádkář mnohokrát ověřil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.