Tradiční sušírna usuší na křížaly 25 kilo jablek za dva dny

Vůni hořícího dřeva s ovocnými tóny můžete v těchto dnech ucítit ve Vlachovicích na Zlínsku. Začala sezóna sušení ovoce. Občanské sdružení Dokopy tam obnovilo bezmála desítku historických sušíren. V minulosti patřilo východní Valašsko k významným exportérům křížal do celé Evropy. Sušilo se téměř v každé chalupě. V obci najdete i naučnou stezku, která vede k replice velké společné sušírny.

Ta má podobu dřevěné místnosti valašské roubenky. Vypadá to tady trošku jako v sauně. Ale je to sauna pro ovoce. Celá jedna stěna je tvořena plochými zásuvkami.

„Opravdu to vypadá jako zvětšený babiččin sekretář se šuplíčky. Když vytáhneme ty šuplíky, kterým se říká lésy, vidíme, že jsou poměrně velké, měří asi metr osmdesát. Na jednu lésu se vejde 25 kilo čerstvého ovoce,“ vysvětluje Zdislava Pavlůsková, která má na starosti komunitní sušárnu Dokopy.

Zdislava Pavlůsková ukazuje takzvanou lésu na sušení ovoce.|foto: Roman Verner

Po švestkách se teď začínají sušit jablka, která dozrávají. Dlouhých zásuvek je v sušárně osmnáct a středem je topeniště.

Nasušit pětadvacet kilo ovoce zvládne taková sušárna za poměrně krátkou dobu. „To záleží na druhu ovoce. Když jsou to jablka, trvá to jeden až dva dny při teplotě padesát až šedesát stupňů,“ konstatuje Pavlůsková.

Replika valašské sušírny ovoce.|foto: Roman Verner

Radek Fryzelka je jednatelem sdružení Dokopy a majitelem jedné z historických sušíren. „Tato stavba je mnohem starší, než ta, kterou jsme navštívili před chvilkou. Tady ta sušírna je první, kterou jsme ve Vlachovicích opravili. Opravoval jsem ji s pomocí manželky a celé rodiny,“ říká Fryzelka.

V sušírně je ale všechno tak, jako kdysi: původní vazba, trámy, hliněná podlaha, kamenná podezdívka. Navíc i dřevěný komín a staré původní lésy.

Topeniště sušírny ovoce.|foto: Roman Verner

Z východního Valašska se kdysi sušené ovoce vyváželo do celé Evropy. „Celé jižní Valašsko, ale i Luhačovické Zálesí a východní část Slovácka, patřila k oblastem v českých zemích, kde se sušilo nejvíce. Například z naší obce i z obce Haluzice, jsme vyváželi ovoce i na vídeňský dvůr. Bavíme se o období 18. -19. století,“ doplňuje Fryzelka.

Křížaly z valašských jablek.|foto: Roman Verner

Místní usilují alespoň o částečné obnovení této tradice. Zatímco před padesáti lety fungovalo ve Vlachovicích pětadvacet sušíren, teď je jich tu osm.