Toto není integrace, řekl zástupce obyvatel zlínské Letné k chystané výstavbě domů pro schizofreniky

18. duben 2019 06:44

Duševně nemocní lidé se tam pod odborným dohledem naučí samostatnému životu. Proti tomuto záměru se ale staví část místních, kteří město žádají, aby projekt zastavilo.

Na Letné ve Zlíně chce město postavit byty pro schizofreniky. Na začátku dubna zlínští radní tento záměr přijali a doporučili zastupitelstvu ke schválení. To má rozhodnout 25. dubna. Část místních se na tento projekt ale dívá s obavami, a vznikla také petice, ve které lidé město žádají, aby od záměru upustilo. Hosty rozhovoru Andrey Kratinové na toto téma byli lidovecký náměstek zlínského primátora Aleš Dufek a iniciátor petice Ondřej Slováček.

Na to, co to schizofrenie je za duševní nemoc a komu jsou tito lidé nebezpeční, jsem se zeptala psychiatra Ladislava Polácha.

Schizofrenie, to je závažné duševní onemocnění, které komplexně postihuje fungování člověka. Většinou když se řekne schizofrenie, tak se myslí, že stav, kdy se člověk změní na jednu osobnost a potom se ta osobnost překlopí do jiné osobnosti, že může být v tom případě agresivní. To je takový ten obrázek, jak se říká, Jekyll a Hyde. Ale ve skutečnosti ta schizofrenie se projevuje tím, že člověk ztrácí kontakt s realitou a to ve smyslu, že má halucinace nebo sluchové halucinace. Nebo, že je přesvědčený, že jej někdo pronásleduje.

Kolik lidí v populaci postihuje?

Schizofrenie standardně dlouhodobě zasáhne asi jedno procento populace. Takže se jedná spíše o vzácnější onemocnění.

Lidé, kteří trpí schizofrenií – jsou podle vás nebezpeční nebo nejsou?

Tam je potřeba rozlišit, co vlastně myslíme tím, komu jsou vlastně nebezpeční. Lidé se schizofrenií jsou nebezpeční, ale především sami sobě. Když si představíte, tak ten člověk žije pod vlivem nějakých halucinací, pokud samozřejmě se mu nedostane odborné psychiatrické péče. A ty halucinace mají často podobu hlasů, které tomu dotyčnému říkají, že má spáchat sebevraždu. Nebo že nestojí za nic, urážejí ho, nadávají mu a podobně. Pro toho dotyčného člověka jediná možnost, jak z toho uniknout je, že přemýšlí o sebevraždě. Ty sebevražedné myšlenky jsou asi u osmdesáti procent lidí se schizofrenií a asi 40 procent se o sebevraždu pokusí. Takže jestli je člověk se schizofrenií někomu nebezpečný, tak hlavně sám sobě a to je ještě v rámci té akutní fáze nemoci. Potom ta nemoc chronifikuje a často přechází do takzvaného defektu. To už ten člověk není schopen se o sebe ani nijakým způsobem postarat, navařit si, chodit do práce, soustředit se. A to už je vlastně stadium, kdy už není nebezpečný nikomu, ani sobě.

Obyvatelé zlínské Letné sepisují petici proti výstavbě chráněných bytů pro duševně nemocné

Zlínská čtvrť Letná, kde chce město vybudovat chráněné bydlení pro duševně nemocné

Lidé z místní části Letná mají obavy jak z budoucích obyvatel, tak stavební techniky. Navíc tvrdí, že s nimi město o projektu málo komunikuje. To s nimi plánuje setkání.

Tolik psychiatr Ladislav Polách. Pane Dufku, pojďme na začátek. Z jakého důvodu chce město postavit byty pro nemocné se schizofrenií? A právě na Letné?

Chceme to postavit proto, protože je to potřebné a dobré. Vyplynulo to jak z našich zkušeností, tak i z celkového procesu plánování sociálních služeb, které statutární město má. V průběhu let se na nás stále obracejí rodiče, do jisté míry už s dospělými dětmi s duševním onemocněním, kteří uvádějí, že se jejich děti potřebují osamostatnit. Že už zkrátka ti rodiče nestíhají. A ti rodiče už taky potřebují, jakýmsi způsobem, vést svůj samostatný život. Město musí brát na tuto skupinu obyvatel ohled a snažit se naplňování jejich potřeb, protože oni samozřejmě bez cizí pomoci se nejsou schopni sami se o sebe postarat. To znamená, my jsme město občanů nejen zdravých, ale i těch nemocných.

Kolik lidí by tam mělo bydlet? A na základě čeho budou vybíráni, pane Dufku?

Je tam plánováno 11 malometrážních bytů, to znamená, mělo by tam bydlet jedenáct lidí. Samozřejmě v případě, že by někdo žil v nějakém partnerském vztahu, tak by tam možná mohlo bydlet i těch lidí víc, ale nevím, jestli to předpokládáme. Ale hlavně, ti lidé budou pečlivě vybíráni z řad současných klientů služby Horizont, která tam už od roku 2007 funguje. Ti lidé tam od toho roku 2007 dochází, takže si nemyslím, že by byl vybrán někdo, kdo by byl nějak nebezpečný pro okolí.

Jaký by tam měl být režim? Jak by to mělo fungovat?

V tom duchu, že primárně jde o to, aby ti lidi se tam naučili postarat sami o sebe. To znamená, že oni se tam potřebují naučit vařit, prát, žehlit – vyřizovat si ty běžné záležitosti a za současné nepřetržité čtyřiadvacetihodinové služby, která tam bude připravená jim poskytnout pomoc. To znamená, že ten pobyt je tam vnímán tak, aby se tam naučili samostatně fungovat. To znamená, že asi by to mohli být jen těžko lidé s nějakým těžkým onemocněním, protože u těch se nepředpokládá, že by někdy byli schopni žít samostatně.

A proč právě v lokalitě Bratří Sousedíků na Letné? Je to právě proto, pane Dufku, že tam sídlí ten Horizont, kam tito lidé už docházeli?

Je to tam 12 let tato služba, pozemek je relativně velký. Je to městský pozemek a v současnosti není ve Zlíně nic vhodnějšího. A ta lokalita je vhodná.

Co vám na plánované výstavbě bytů na Letné pro duševně nemocné vadí, pane Slováčku?

Já bych rád opravdu souhlasil s tím, že je potřeba vystavět tyto byty, protože těm lidem je třeba pomáhat. Já s tím mám zkušenosti z vlastní rodiny, vím, že to není úplně jednoduchá situace. Ale my máme výtky, které se netýkají jen toho, že by tam měli být umístěni schizofrenici, ale té lokality jako takové. Je to obrovský problém v tom, že tady nebylo nikdy řečeno, že v té lokalitě už není v současné době jen objekt Horizont, který se stará o ty duševně nemocné, ale v blízkosti, dejme tomu 100 metrů, je už základní škola, která původně sloužila obyvatelům Letné a dnes je to vlastně zvláštní škola. Součástí této školy je i školka, která slouží pro postižené děti. Z bývalého kulturního centra, které zase sloužilo obyvatelům Letné, se stala vlastně Naděje. To je projekt, který pomáhá duševně nemocným obyvatelům a hned v blízkosti toho se opravil bývalý čtvrtdomek, a jsou tam opět ubytovaní v rámci té Naděje, obyvatelé, kteří jsou duševně nemocní, takže si představte, že se nám v tomto místě na Letné, z bývalého kulturního centra, které mělo sloužit těm obyvatelům, těm lidem, kteří tam dnes bydlí, město vytvořilo, dá se říct, takové centrum pro duševně nemocné. V tuto chvíli je tam těch postižených už docela hodně. A my si myslíme, že není úplně vhodné, aby se tam měly stavět další dva objekty. Protože pokud si to spočítáte, tak už je to šest objektů na nějakých 150 metrech čtverečních. Představte si, že se ti lidé mají integrovat. Město tvrdí – je to super pro ně, je to pro ně výborné zázemí. Ale nám nepřijde jako integrace, že se budou potkávat stále jen duševně postižení. V celém okruhu není nic jiného. Další věc, která nám tam přijde opravdu taková zvláštní, je to, že pokud mluvíme o integraci, tak ti lidé, kteří mají bydlet v tom novém zázemí, tak vlastně nebudou nuceni se integrovat. Oni budou vlastně součástí toho objektu, toho Horizontu. Ráno vstanou, dají si papuče a sejdou dolů, do toho zázemí, kde budou vykonávat nějakou tu práci. Tudíž, kde je integrace? To co má teď město v plánu není integrace. To je jen dobudování dalších dvou budov už do stávajícího centra, které se tam nějakým způsobem snaží stavět.

Shromáždění nespokojených obyvatel na Letné

Můžete na to reagovat, pane Dufku?

Tady pan kolega má pocit, že se na Letné nějak buduje centrum nemocných lidí. Tak s tím bych si dovolil nesouhlasit. Za prvé těch lidí ve společnosti celkově přibývá, ale za druhé, třeba ta základní škola, nechci říct, že už je téměř prázdná, ale v souvislosti s postupující inkluzí, tam to skutečně ubývá. A myslím si, že zajímavá by byla diskuze města s krajem a obyvatelů třeba Letné, jaké další využití té školy by mohlo být? Aby to prostě zaujalo občany Letné. A pokud jde o tu druhou část argumentů, tak tady bych chtěl zdůraznit, že jsem nikde neříkal, že je to jako trvalý stav, pro ty nové obyvatele, ale že se jedná o přechodovou fázi, kdy jsou ve svých biologických rodinách úplně izolovaní, zatímco právě proto se budují tady ty byty. Že dojde k přechodné fázi, že se naučí se osamostatnit a pak mohou pokračovat do běžného života. Tak jak to říkal pan Slováček. To znamená, že pak už z toho bytu vyrazí na trolejbus, na cestu. A pak je v plánu, že to opustí a budou žít samostatně.

Můžete reagovat, pane Slováčku?

Já s tímto souhlasím. Ale prostě stále trvám na tom, že toto bývalo kulturní centrum na Letné. V dnešní době funguje na Letné jedna jediná školka v bývalém jednodomku. Tam se tísní čtyřicet dětí. To je jediné zázemí, které je vlastně k dispozici pro Letnou. Takže bych řekl, že město momentálně buduje něco, co Letná nepotřebuje. Letná potřebuje zázemí pro ty obyvatele, kteří tam v současné době jsou. Když už by se tedy mělo něco budovat, tak my bychom byli rádi, kdyby se vybudovalo něco, co bude sloužit těm lidem. Já třeba tím, že tady mám pana Dufka, tak bych rád se obrátil na jejich program, kde slibovali, že se budou starat o rodiny a o důchodce. Na Letné není nic, co slouží rodinám nebo důchodcům. Takže jestli by nebylo třeba vhodnější postavit něco podobného. Ale zvolená lokalita – já nevím, jestli jste se tam byl podívat?

Aleš Dufek: Byl.

Takže určitě víte, že celá ta lokalita je v prudkém svahu a vyžaduje neskutečné stavební úpravy. Toto není stavební parcela, kde by se jednoduše dojelo a něco postavilo. Je to prudký svah, kde je potřeba celý ten břeh podbetonovat. Musí se tam udělat několik pilířů, na kterých se ten objekt bude stavět. Je to veliká stavební úprava celého okolí. A Bratří Sousedíků je ulice, kde neprojedou dvě auta vedle sebe. Teď si představte, že po té ulici bude jezdit těžká technika, bude tam jezdit neustále, protože tam bude muset navážet ten materiál a kompletně zastaví celou ulici. A co je důležité, po té ulici, protože my na Letné nemáme chodníky, tak po té cestě chodí děti a matky s kočárky. To je místo, kde si nedovedu představit, že se budou potkávat s tou těžkou technikou.

Pane Dufku, počítá město s takovými komplikacemi během těch stavebních prací?

Je samozřejmě jasné, že když se něco staví, tak vždycky kolem toho nějaký šrumec je. Ale chtěl bych tedy zdůraznit, že tam se počítá s dopravní obslužností toho centra z nově zrekonstruované ulice Mostní. Nikoli z té úzké ulice. Přesto všechno bych si dovolil říct, že já mám z pana Slováčka pocit, že primárně mu jde o to, aby se město začalo vážně zabývat problémy, které mají občané tady v těch baťovských půldomcích. A to je třeba Letná, část Lesní Čtvrti, Podvesná nebo Zálešná. Taková situace byla zvláštní na konci devadesátých let, kdy se to lidem odprodalo do jejich osobního vlastnictví. Oni do jisté míry byli spokojeni, že získali domky ve středu města a pak se to na deset na patnáct na dvacet let pozornost města upřela na ty okrajové části, a na to se, nechci říci, zapomnělo, ale zkrátka, protože je to součást památkové zóny, tak se ten problém řeší šnečím tempem. Jestli se vůbec řeší. To znamená, je to obrovská výzva pro město, aby se právě těmito občany, kteří navzdory všem předpokladům, se vlastně nastěhovali do půldomků a líbí se jim tam, a chtějí tam bydlet, tak připravilo kvalitnější bydlení.

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiosouboru u článku.

autor: Andrea Kratinová
Spustit audio

Nejnovější zprávy

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.