TÉMA: Většina států nám závidí školní stravování, říká odborník z Fóra zdravé výživy

„Studie potvrdila, že se dodržují pravidla, která u nás byla stanovena před 25 lety, to je jediné. A ještě stanovila, že se nedodržují úplně dobře, protože potvrdila jasný nedostatek tuků, horní hranici sacharidů a nadbytek bílkovin. Třeba čtvrtina obědů nesplňovala podle studie obsah nasycených mastných kyselin, ani jediný neměl dostatek omega-3 mastných kyselin,“ říká Margit Slimáková, zakladatelka Skutečně zdravé školy.

Kvalita jídel ve školních jídelnách je velmi kolísavá. Máme jídelny, které vaří perfektně, ale máme stále mnoho jídelen, které nevaří zdaleka tak dobře, jak bychom si představovali. MARGIT SLIMÁKOVÁ

Podle odborníka z Fóra zdravé výživy Pavla Suchánka to ale tak jednoznačné není. „Co se týká nadměrného přísunu cukru, o tom se velmi diskutuje, protože něco jiného je cukr přidaný, to znamená doslazování, a něco jiného je cukr obsažený v potravinách zcela přirozeně, například v ovoci nebo v mléčných výrobcích.“

Školní stravování je věc, kterou nám celosvětově závidí většina států, protože to je v některých případech jediná možnost, kdy dítě dostane během celého dne alespoň částečně vyváženou stravu. Z tohoto pohledu bychom to měli maximálně podporovat a nemyslím si, že bychom měli školní stravování nějakým zásadním způsobem reformovat. PAVEL SUCHÁNEK

Pavel Suchánek se následně pustil do jídelníčků škol, které jsou součástí programu Skutečně zdravé školy a neodpovídají jejím vlastním kritériím. Margit Slimáková oponuje, že na webu každé školy je k nalezení, zda se škola pouze přihlásila do programu a na plnění kritérií pracuje, nebo už nějaká splnila. V loňském roce dosáhlo na tzv. bronzové kritérium 6 škol. Podle Suchánka je to ale málo, 6 z 10 tisíc, a dodal, že program Skutečně zdravá škola je mediální humbuk. Margit Slimáková oponuje, že pomáhají školám stravování dětí zlepšit.

Pavel Suchánek si myslí, že je důležité pracovat na množství soli v obědech dětí. „Tam je bohužel zásadní problém rodiny, u dospělých osob je trojnásobná konzumace soli. Děti přichází s návyky příliš slané potravy už z domova, a když přijdete do školních jídelen, tak i když se kuchařky snaží mít stravu méně slanou, spousta dětí si stěžuje, že to nemá chuť, a vyžadují dosolování.“ Šel by cestou výrazného vzdělávání rodičů.

Na závěr hosté zhodnotili obědy ve školních jídelnách průměrnou známkou – Pavel Suchánek by dal školám dvojku, Margit Slimáková dvojku až trojku. Prostor pro zlepšování tedy vidí oba.

Je zdravější vaření pro školy finančně náročnější? Měli by se o vaření ve školních jídelnách zajímat rodiče? A pomohly by častější kontroly? Poslechněte si celou diskuzi Margit Slimákové a Pavla Suchánka >>