Svah pod Pernštejnem místo džungle znovu zdobí zahrady. Jejich obnova finišuje

Stromy jsou vysazené, cestičky vysypané, sochy na svém místě a vodotrysky stříkají. Obnova vrchnostenských zahrad hradu Pernštejna se po letech blíží k závěru.

Hrad Pernštejn vybrali lidé v anketě za nejpohádkovější z tuzemských hradů. Na tomto snímku je patrné šikmé schodiště, které zavede návštěvníky do zahrad.|foto:Miloš Šenkýř,Český rozhlas Brno

„Už počítáme každý den do dokončení prací,“ říká kastelán Zdeněk Jakub Škrabal. Pro toho je obnova zahrady splněním jednoho ze snů spojených s jeho téměř čtyřicetiletým působením na hradě.

Součástí prohlídkových tras se však zahrada stane pravděpodobně až příští rok.

Do té doby by měly stromy a rostliny dostat šanci zakořenit. Zároveň musí správa hradu propracovat způsob propojení zahrad s dosavadními prohlídkovými okruhy. Kvůli významu totiž nebudou přístupné volně.

Lidé uvidí poustevnu, turecké lázně i sad

Součásti původních vrchnostenských zahrad zůstávaly dlouho skryté v náletových dřevinách. Teď dostávají podobu, jakou měly před přibližně dvěma sty lety.

Pohled na jednu z hlavních os opravovaných zahrad pod Pernštejnem. S červenou střechou čínský pavilon, vedle něj dřevěný haltýř, dole zděná poustevna.|foto:Miloš Šenkýř,Český rozhlas Brno

Zahradníci vysázeli stovky nových stromů. Jsou mezi nimi hrušně, ale také habry, buky, duby a další okrasné dřeviny. Nové nebo obnovené jsou i stavby ve svahu a na rovině v údolí.

Kromě čínského altánu je to i haltýř, kde mívali zásobu ryb pro hrad. A také třeba kenotaf, tedy plastiku se sousoším, kterou kdysi lidé pokládali za vstup do tajuplného pernštejnského podzemí.

Nad údolím už září i obří kovové paraple. Zajímavostí bude také poustevna, ve které kdysi bývala loutka poustevníka. Ta je také obnovená.

„Našli jsme také základ mechanismu, který ve chvíli, kdy dovnitř někdo vstoupil, loutku rozhýbal,“ svěřil se kastelán. Nová podoba vnitřní části poustevny má být překvapením.

Obnova zahrad stojí téměř 120 milionů korun

Zahrady začaly dostávat svou podobu po roce 1797, kdy panství koupil Ignác Schröffel z Mannsberku. Tehdy začala přestavba původních barokních zahrad. Dobové seznamy uvádějí 588 ovocných stromů. Ve sklenících, které zatím obnova nečeká, na Pernštejně pěstovali třeba ananasy.

Pozdější majitelé panství se soustředili hlavně na údržbu zahrad, za první republiky se z části stalo zahradnictví. Po roce 1945 už přes opakované plány obnova nezačala. Na řadu přišla až nyní a bude stát téměř 120 milionů korun, většina z evropské dotace.