Stromy v sobě mají obrovskou sílu. Když přijdeme do lesa, měli bychom je objímat
Lidé si stromů od pradávna vážili, protože věřili, že je zbaví nemoci a nosili jim dary a obětiny. V knize Jaromíra Slavíčka Památné stromy kraje Komenského se dočtete nejenom o léčivých účincích prastarých stromů, ale dozvíte se i to, pod jakým stromem rád vysedával první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
„Když jdeme do lesa, tak máme stromy objímat. Také si uvědomme, že stromy objímají i nás, pak se člověk cítí v lese jako v ráji. Údajně stromy, ačkoli nemají nervová vlákna, tak dokáží v některých případech na přítomnost člověka reagovat. Vědci zjistili, že se mění napětí v buněčných strukturách listů, což svědčí o tom, že ten strom nás vnímá,“ říká Jaromír Slavíček.
„Tyhle staré památné stromy, které najdete v mé knize, mají 200 až 300 let. Některé z nich dodnes rodí ovoce a dá se z nich vyrábět pálenka. V řadě zemí se stáří, nejenom lidské, velmi cení. Pokud měl ovocnář na svém poli nějakou starou dřevinu, tak kolem ní chodil nábožně a s úctou. Staří hospodáři kolem nich chodili po špičkách a velice je bolelo, když takový starý strom odešel,“ svěřuje se bývalý učitel a autor mnoha publikací.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
