Stromy v sobě mají obrovskou sílu. Když přijdeme do lesa, měli bychom je objímat
Lidé si stromů od pradávna vážili, protože věřili, že je zbaví nemoci a nosili jim dary a obětiny. V knize Jaromíra Slavíčka Památné stromy kraje Komenského se dočtete nejenom o léčivých účincích prastarých stromů, ale dozvíte se i to, pod jakým stromem rád vysedával první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
„Když jdeme do lesa, tak máme stromy objímat. Také si uvědomme, že stromy objímají i nás, pak se člověk cítí v lese jako v ráji. Údajně stromy, ačkoli nemají nervová vlákna, tak dokáží v některých případech na přítomnost člověka reagovat. Vědci zjistili, že se mění napětí v buněčných strukturách listů, což svědčí o tom, že ten strom nás vnímá,“ říká Jaromír Slavíček.
„Tyhle staré památné stromy, které najdete v mé knize, mají 200 až 300 let. Některé z nich dodnes rodí ovoce a dá se z nich vyrábět pálenka. V řadě zemí se stáří, nejenom lidské, velmi cení. Pokud měl ovocnář na svém poli nějakou starou dřevinu, tak kolem ní chodil nábožně a s úctou. Staří hospodáři kolem nich chodili po špičkách a velice je bolelo, když takový starý strom odešel,“ svěřuje se bývalý učitel a autor mnoha publikací.
Související
-
Aleje nesázíme pro sebe, ale pro naše děti a vnuky, říkají krajinářští architekti Veličkovi
Stromové aleje lemující cesty patří neodmyslitelně k naší krajině. Proč a kdy se vlastně začaly vysazovat, prozradí v rozhovoru Petr a Markéta Veličkovi.
-
Kácení lipové aleje u Velkých Opatovic se odkládá, úřad znovu posoudí povolení
Lípy ve stoleté aleji mezi částmi Velkých Opatovic a Letovic na Boskovicku se zatím kácet nebudou. To bylo v plánu kvůli opravám místní cesty, kterou stromy lemují.
-
Od silnic postupně mizí aleje. Na jihu Moravy se znovu nevysadilo dva tisíce pokácených dřevin
Ne za každý pokácený strom v alejích kolem silnic se v Jihomoravském kraji vysadí nový. Dřevin podél cest tak v posledních letech postupně ubývá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
