Stavědla číslo čtyři a pět na brněnském nádraží zůstanou. Podle památkářů jsou poslední svého druhu ve střední Evropě

Věže z pálených cihel z konce 19. století nejsou památkově chráněné, patří ale k posledním svého druhu ve střední Evropě.

„Může vám to tady připadat jako nějaké semeniště bezdomovců. Pochopitelně to tak není, protože věž je ve stavu, kdy stavba zastavila demolici, respektive pytlování a odvoz odpadků,“ popisuje aktuální stav ve věži Pavel Šprdlík ze Správy železniční dopravní cesty. Železničáři teď stavědla zakonzervují, tedy znovu osadí okna, vyspraví některé díry ve zdech a věže zamknou.

„Tady byl stavědlový přístroj a signalisté řadičem, ručně a elektromechanicky obsluhovali výhybky.“ V dnešní době, kdy je práce signalistů nahrazována automatizovanými zabezpečovacími systémy, stavědla pomalu ztrácejí svůj význam a jsou rušena.

„Památkáři už před pěti lety podali návrh na prohlášení celého souboru staveb z režného cihelného zdiva, to znamená uhelného nádraží, skladiště a také těch dvou stavědel kulturní památkou. Ministerstvo tehdy celý návrh rozdělilo na dvě části a zahájilo proces prohlašování u té první části s tím, že druhá část se prohlásí v procesu postupně. Mezitím se už zpracoval projekt nové kabelizace, modernizace zabezpečovacího zařízení. Měli jsme za to, že když jsme projednali návrh se SŽDC a jejich zástupci s tím souhlasili, že nic nehrozí, že se o tom ví. Došlo tak k nedorozumění,“ popisuje celou situaci Alena Borovcová z Národního památkového ústavu.

Budoucnost stavědel

„Prvním krokem pro nás bude zajištění stavědel proti chátrání a vniknutí. Pokud by to převzal třeba někdo, kdo by to chtěl provozovat jako muzeum, mohl by se znovu osadit stavědlový přístroj a touto formou ukazovat, jak stavědlo fungovalo,“ říká památkářka Alena Borovcová.

Osud stavědel je tak prozatím nejistý. Kvůli změně projektu se může rekonstrukce zabezpečovacích systémů na nádraží protáhnout o několik týdnů. Kompletní přestavba má být hotová na jaře příštího roku.