Statistické údaje a výzkum veřejného mínění
V Trutnově žije šedesát jedna tisíc dvě stě patnáct žen. Kdyby průměrný Čech udělal nákup, který by vážil jednu tunu, tak největší položkou v košíku by se sto šedesáti dvěma kilogramy byl alkohol. I takové informace nabízí Český statistický úřad.
Jiří KOKMOTOS:
Dobré odpoledne.
moderátor:
Kam až sahá historie výzkumu veřejného mínění?
Jiří KOKMOTOS:
Tak už v 10. století se dají najít první soupisy, které měly tvořit jakousi statistiku, ale přelomovým datem pro statistiky je 13. říjen roku 1753, kdy císařovna Marie Terezie vydala Patent o každoročním sčítání lidu. No, a dalším důležitým mezníkem je 6. březen 1897.
moderátor:
Ano, to si pamatuji, to byl zřízen Zemský statistický úřad království českého.
Jiří KOKMOTOS:
Hezky. Vy jste měl z dějepisu jedničku, co?
moderátor:
Ne, vy jste mi to tady napsal.
Jiří KOKMOTOS:
No tak vy to takhle zkazíte.
moderátor:
To znamená, že letos bude našemu statistickému úřadu kolik?
Jiří KOKMOTOS:
Sto deset. Já jsem to spočítal.
moderátor:
Sto deset let. Jak se za tu dobu změnila statistika?
Jiří KOKMOTOS:
Tak, co týče důležitosti, zůstává stejná.
Jan FISCHER, předseda statistického úřadu:
Statistika je něco, s čím každý, co se ho dotýká od kolébky po rakev. Stanemeli tak i z médií, z vaší stanice, z televizí, z novin, čtenář, posluchač neustále je bombardován výsledky statistiky. Zkrátka chcemeli dobře poznat svět, ve kterém žijeme, potřebujeme k tomu nejen nějaké kvalitativní vsuvky, potřebujeme fakta, potřebujeme čísla, potřebujeme mít srovnání. To všechno moderní statistika nabízí.
Jiří KOKMOTOS:
Říká Jan Fischer, předseda statistického úřadu. Co se ale ve statistice změnilo, jsou její postupy. Od šedesátých a sedmdesátých let se začaly provádět rychlé takzvané bleskové průzkumy. Televize je potřebovaly hlavně v období těsně po volbách, kdy po uzavření volebních místností nemělo smysl začít dělat nějaké diskuse a první výsledky se dostavovaly až po několika hodinách. Proto průzkumy u volebních místností pomohly televizím k tomu, že měly co atraktivního vysílat. V devadesátých letech pak začaly vznikat i u nás oblíbené průzkumy a začalo se dařit různým agenturám zkoumajícím veřejné mínění. O úskalích průzkumů mluví šéf jedné z nich Jan Hartl ze STEMu.
Jan HARTL, ředitel agentury STEM:
Jedno z vysvětlení, proč jsou občas výsledky různých firem různé je, že práce s těmi živými lidmi různých firem je přece jenom odlišná, protože každý má nějakou povahu, jedni dbají více na to, druzí na ono, nelze to přesně vyvážit.
Jiří KOKMOTOS:
Zkrátka, i když statistika je hlavně o číslech, tak jde i o lidský faktor. Ten je důležitý nejen u tazatelů, ale i u respondentů.
moderátor:
Tazatelem a vlastně respondentem v jedné osobě byl v dnešním Vašem tématu Jiří Kokmotos. Mějte se hezky, na slyšenou.
Jiří KOKMOTOS:
Na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.