Spojení první republiky s architekturou nového tisíciletí. Jaké změny čekají brněnské výstaviště?

8. listopad 2018
Podzim na brněnském výstavišti

Jen několik desítek metrů od sebe stojí na brněnském výstavišti pavilony z první republiky i moderní haly nového tisíciletí. Jak se je daří propojovat jejich funkce a jsou dostatečně využité?

Brněnské výstaviště zdobí jak pavilony z doby jeho vzniku v roce 1928, tak i moderní haly. Ty se staví jen několik desítek metrů od památkově chráněných budov. Některé z původních staveb nemají využití a zůstávají prázdné. I přesto se o ně musí Brněnské veletrhy starat a areál dál rozvíjet. Pomoct by mohlo například otevření části výstaviště nebo propojení nových pavilonů se starými.

Výstaviště Brno

Historická budova divadla od architekta Emila Králíka je v současné době nevyužita. Kousek od ní by měl vyrůst nový pavilon za 350 milionů korun. Jeho výstavba by mohla pomoci v záchraně málo využívaného pavilonu C. Ten se svými třemi patry připomíná obchodní dům. Stal by se tak předsálím a zázemím nového pavilonu s pracovním názvem D.

Architektův návrh počítal s celoročním využitím budovy pro provoz kina, divadla a velkokapacitní kavárny. Během Výstavy soudobé kultury se zde promítaly i různé vědecké a propagační filmy a také týdeníky informující o dění ve výstavním areálu.

„Pro nás je zásadní, že zůstávají zachovány ty pavilony, které jsou dnes využívány k výstavním účelům. Počítá se s výstavbou minimálně jednoho nového pavilonu, který rozšíří výstavní plochu o nějakých 5 000 m2,“ říká mluvčí veletrhů Jiří Smetana.

Budoucností výstaviště se zabývala architektonická soutěž, kterou organizovala Kancelář architekta města Brna. Ta má za cíl připravit koncepci územního rozvoje výstaviště v dalších letech.

Získá pavilon A nové využití, kde by se podle městského architekta Michala Sedláčka mohlo nacházet muzeum moderní architektury? Jaká je budoucnost pavilonu B? A jak se bude řešit logistika celého areálu, pokud dojde k naplnění nových vizí? Poslechněte si celý rozhovor.