Spisovatelka Petra Dvořáková vypráví o „zázracích za branou ráje“

Svůj fejeton Petra Dvořáková uvádí otázkou. „Ty doopravdy věříš, že se v Číhošti sám od sebe hýbal křížek?“ ptá se mě můj téměř dospělý syn ve výletní restauraci ukryté kdesi pod Znojmem, v hlubině Gránického údolí. Rozhlížím se kolem sebe, usrkávám přeslazený hruškový džus a nechce se mi odpovídat. Pozoruji stromy za okny, které nápadně připomínají můj rodný kraj. Jako bych se na chvíli zase ocitla v lese kousek nad vilou Jakuba Demla, kde rozjímáním nad jeho knihami trávím čas.

O faráři Josefu Toufarovi, který byl v roce 1950 umučen StB, a zázraku v číhošťském kostele píše básník a rozhlasový dramaturg, scenárista a dokumentarista Miloš Doležal. Ten Toufarovi věnoval již dvě knihy a natočil několik dokumentárních pořadů. Otázka, co se tenkrát v Číhošti doopravdy stalo – a proč, je i díky jeho bádání živá a inspiruje k úvahám čtenáře, posluchače, ale i další spisovatele.

Také prozaička Petra Dvořáková ve svém fejetonu popisuje nejen to, o čem přemítá, ale i to, co zažívá se svým synem. „Tak věříš, nebo nevěříš?“ naléhá syn a výrazem tváře dává najevo, že se mé odpovědi nevzdá. Autorka přiznává, že se jí nechce vysvětlovat, jak to se zázraky má.

Spisovatelka Petra Dvořáková|foto: Kamila Šoltésová

Na okamžik si vybavuji hodiny náboženství. Farář nám vypráví o přechodu Izraelitů Rudým mořem. To se jako zázrakem otevírá právě ve chvíli, kdy jejich zkáza z rukou Egypťanů vypadá nevyhnutelně. Prošedivělý kněz zaujatě líčí, že rozestoupení mořských vod bylo běžným přírodním jevem, který se v oné oblasti pravidelně objevuje. Takže to nebyl zázrak? Coby malé děvče mě přemáhá zklamání. Žádné zázraky, které jsem si dětinsky představovala, Bůh nedělá. „A přesto je to skutečný zázrak,“ promlouvá kněz, jako by četl mé myšlenky, „skutečný zázrak totiž není nic jiného než to, že se ty pravé věci dějí v pravý čas a na pravém místě.“

Škoda, že fyzika je tak pyšnou vědou, uvažuje Dvořáková. Jak drze se dme se svým nárokem odpovědět na celý svět a vesmír a existenci jedinou, správně vyslovenou větou.

V odpovědi synovi však autorka nakonec dospívá k závěru, že zázrak nespočívá v tom, jestli se někde hýbal křížek. Zázrak tví v těch událostech, které se staly potom. Tím zázrakem je to, že právě v ten čas byl v Číhošti člověk, farář Toufar, který dokázal nezradit a vytrvat navzdory nelidskému mučení. A právě díky tomu se vyjevilo v plné pravdě zlo bolševismu. Lidé dostali možnost nahlížet, co je dobro, a co je zlo.

Více si poslechněte ve fejetonu, který čte sama Petra Dvořáková.