Souhrn o řeči těla a naší psychice
V dnešním Vašem tématu jsme se věnovali řeči těla, co vyjadřujeme pohyby těla, zrakem nebo třeba i polohou, ve které spíme. Na to všechno jsme se dneska snažili v dopoledním i odpoledním Radiožurnálu odpovědět. Stejně jako na pusu, tak i na gesta bychom si měli umět dávat pozor. Zkazímeli něco, může z toho být docela nepříjemné faux pas. Vrcholní politici by o tom mohli povídat své, stejně jako Ivo Mathé, bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
Ivo MATHÉ, bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky:
V tom chování pracovníků kanceláře už by to měla být samozřejmost, už by neměli být v situaci, kdy by před každým podáním ruky, před každým pozdravem si museli v hlavě prolistovat nějakou příručku. Tam šlo o pocit samozřejmosti. Ale dostávali jsme se vždy do situací, kdy bylo potřeba si některá ta pravidla znovu připomenout anebo vzít ohled na specifika hosta či naopak hostitele v Asii, v Africe, v arabských zemích, často podle náboženství.
Jiří KOKMOTOS:
Každopádně nemusíme jezdit do nějakých odlehlejších krajů, abychom zjistili, že gesta a řeč těla nám dělají problémy. Stačí si jen uvědomit, jak podáváme ruku.
Eva BEDRNOVÁ, psycholožka z Vysoké školy ekonomické v Praze:
Podání ruky je nejošemetnější záležitost, protože je zajímavé, že lidi to vidí u druhých lidí a neuvědomují si to u sebe. My vždycky zdůrazňujeme, že podání ruky má takové tři krajní polohy, že jo, vlhká rybička, taková ta bez jakéhokoliv dalšího pohybu, bez energie nebo teda drtič kostí spojený s Oldou Shaterhandem anebo také je to varianta takového toho přátelského stisku. Optimální je samozřejmě přátelský stisk, ale stává se zcela běžně, že když to pak zkoušíte v rámci výcviku, tak že vám ty lidi, přestože o tom slyšeli, přestože si to uvědomili u toho druhého, sami podají leklou rybu.
Jiří KOKMOTOS:
Říká psycholožka Eva Bedrnová z Vysoké školy ekonomické v Praze. Ta patří do skupiny psychologů, kteří berou naše gesta při spánku hlavně jako možnou formu odpočinku těla. Jiní zase říkají, že se v posteli chováme podle toho, jaký sen se nám zdá. Naproti tomu jsou pak ti, kteří se snaží polohy ve spaní vysvětlit. Takže, pokud spí někdo zachumlaný do klubíčka, říká se, že je vnitřně nejistý. Naopak to, co spí rozvalení na zádech, mají mnohdy až velké sebevědomí a spáči na břichu zase mají tendenci stoprocentně ovládat svůj život. Jenže ještě nikdo stoprocentně nedokázal, že by některá z těchto teorií mohla být pravdivá. Co je ale prokázáno, že oči jsou oknem do duše. Jakákoliv nesouměrnost v očích totiž znamená špatné duševní rozpoložení člověka. Proto při jakékoliv komunikaci je jednou z nejdůležitějších zásad koukat partnerovi přímo do očí.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
