Soudy stále napravují křivdy z 50. let minulého století. Plné rehabilitace se dočkala rodina statkářky Marie Švejdové ze Strakonicka

„Od té meze nahoru už je pole, které patří k tomuto stavení,“ ukazuje Hana Králová, vnučka statkářky Marie Švejdové, na rodinná pole u Kakovic. Právě tato půda se stala záminkou pro komunisty, aby její babičku obvinili ze sabotáže.

„Asi si ji vybrali proto, že tady byla stavení nově udělaná a hlavně tu babička byla sama s maminkou. Vždycky jim dávala najevo, že nehospodaří dobře, a to se asi nikomu nelíbilo,“ uvažuje Hana Králová.

Trestní oznámení na Marii Švejdovou vyloučenou ze zemědělského družstva podal místní národní výbor v Marčovicích na Strakonicku. Označil ji za „sabotérku národního hospodářství a rozvratnický element“.

V dochovaném odůvodnění stojí, že je zavilým třídním nepřítelem, a proto jedná s funkcionáři národního výboru jako s čeledí, kterou jako kulačka dříve zaměstnávala. „Poněvadž se sama práce štítí, stále předstírá nějaké nemoci, a tím se snaží jen uvádět úřady v omyl a získat pro sebe prospěch,“ píše se v dokumentu.

Provinění statkářky spočívalo v tom, že údajně nechala jako samostatně hospodařící zemědělec ležet ladem asi pět hektarů půdy. Jindy prý urážela funkcionáře národního výboru i zemědělského družstva. Její dobytek se navíc opakovaně pásl na družstevních polích.

Přestože byla vážně nemocná, poslaly soudy Marii Švejdovou do kriminálu za sabotáž, útok proti skupinám obyvatelů, urážku veřejného činitele a poškozování družstevního majetku. Navíc ztratila majetek i občanská práva.

Čtěte také

Místo záchodu kbelík, dokud nepodepsali. Tak začala kolektivizace venkova

Marie Švejdová strávila ve vězení tři roky. Zemřela v březnu 1989. Po celou dobu měla zákaz pobytu v jižních Čechách, svůj statek nesměla navštívit. „Když ji propustili z vězení, jela za svojí sestrou do Prahy. Tady vůbec nebyla. Jen jsme tu jednou projížděli a ani jsme nevystoupili. Nikdy nemluvila o tom, co se stalo a co tu prožila. My jsme ani nevěděli, že vlastně nikdy nic nepodepsala,“ vypráví Hana Králová.

Rodina po roce 1989 dostala hospodářství zpátky. „To byla opravdu devastace. Když jsme sem přijeli asi v roce 1991, koukalo na nás padesát krav, chyběly tašky střeše, vzadu za kravínem byla obrovská jáma, kam vyváželi hnůj. Museli jsme dát vyčistit studny, protože tady prý někdo z JZD vylil olej,“ vzpomíná vnučka statkářky.

Soudy po listopadu 1989 zrušily rozsudek a Marii Švejdovou postupně rehabilitovaly. Nezabývaly se ale nezákonným zabavením majetku její dcery Jarmily (později Martínkové). To napravil až teď okresní soud ve Strakonicích. „Nebyla z ničeho obviněná, nic neprovedla, přesto jí bylo vysloveno propadnutí jmění. Pro tu rodinu to znamená morální satisfakci, protože teprve nyní bylo vysloveno, že to bylo hrubé porušení zákona,“ říká advokát a obhájce rodiny Lubomír Müller.

Podle historika Petra Blažka likvidovali komunisté soukromý majetek po celá 50. léta minulého století. Velká část lidí byla nejdříve ve vykonstruovaných procesech odsouzena a jako vedlejší trest jim propadal majetek.