Soudci musí být k politice zdrženliví, připomněl Ústavní soud. Kydalkovu stížnost zamítl

13. září 2016

Soudci se musejí k politice a volbám vyjadřovat obezřetně, váže je povinnost zdrženlivosti, připomněl Ústavní soud. V úterý zamítl stížnost Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze, který podle kárného senátu chyboval, když aktivně vstoupil do debat kolem voleb v Mnichovicích u Prahy.

Podle Ústavního soudu Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musejí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, včetně místní, zdůraznil soud.

Kárný senát loni pouze uznal Kydalku vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby.

„Důvěru veřejnosti mohou mít jedině soudci, kteří jsou nestranní a nezávislí," uvedla v úterý ústavní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Soudci se nemohou podílet na kampani politických stran či konkrétních politiků.

ÚS: Projevy narušují důvěru veřejnosti

Stejně tak není namístě, aby se soudci snažili veřejnými projevy ovlivnit podobu koalic v zastupitelstvu nebo obsazení pozice starosty. Takové projevy narušují podle Ústavního soudu důvěru veřejnosti v to, že soudci budou spory rozhodovat podle práva, a nikoliv podle politických zájmů.

Kárná žaloba vytýkala Kydalkovi dva texty. Autorství letáku distribuovaného před volbami pod Kydalkovým jménem na sebe vzal soudcův známý, který uvedl, že text sám zformuloval a podepsal jeho jménem včetně titulu doktora práv, a to bez soudcova vědomí.

Známého manželka pak na poště objednala distribuci do schránek, přičemž jako objednatele uvedla Kydalku.

Čtěte také

Kydalka ale připustil plné autorství druhého textu, který se k lidem v Mnichovicích dostal na stránkách tamního periodika krátce po volbách. Vyjadřoval se k možným koalicím. Jednu z variant označil za katastrofu. Podepsal se jako „Kamil Kydalka, chatař".

Soudce v minulosti řešil řadu významných a sledovaných kauz. Do vězení poslal Petra Smetku, šéfa vytunelovaného H-Systemu. Zabýval se také kauzou takzvaných vlčích dětí, případem CS Fondů nebo kauzou bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského.

zdroj: ČTK
Spustit audio