Slovensku hrozí žaloba od Evropské komise za segregaci a diskriminaci romských dětí

21. červenec 2020

Nedostatečná kvalita a nevhodné podmínky pro vzdělávání dětí z marginalizovaných romských komunit představují na Slovensku dlouhodobý problém.

Počet romských dětí ve zvláštních školách se za poslední roky sice snížil, stále ale jejich počet představuje 63% ve speciálních třídách a 42% ve speciálních školách. Více slovenská europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová:

„V rámci Evropské unie máme nejvyšší podíl segregovaných děti ve věku 6 až 15 let. Společně s Českou republikou máme nejvyšší podíl romských dětí v speciálních školách. Netýká se to všech speciálních škol, ale samozřejmě v oblastech blízko osad, kde vznikají čistě romské školy nebo romské třídy, je úroveň vzdělávání velmi nízká.“

Pomoc dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí s nástupem do škol má povinná předškolní docházka. Do školek chodí jen 48% romských dětí.

„Například v Maďarsku dochází do školek 92% romských dětí a v Polsku 80%.“

Údaje, které má k dispozici slovenské ministerstvo školství v souvislosti se vzděláváním romských žáků, jsou podle státní tajemnice pro národnostní školství Moniky Filipové alarmující:

„Více jak čtyřnásobek dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí opakuje ročník a více jak polovina těchto dětí při ukončení povinné školní docházky dále ve studiu nepokračuje.“

Problém se vzděláváním romských dětí se ještě více prohloubil během koronavirové krize.

„Jediná forma výuky bylo distanční vzdělávání. Jenže tato výuka právě pro děti z marginalizovaných romských komunit nebo ze sociálně znevýhodněného prostředí nebyla nejvýhodnější.“

Vzniká dokument o inkluzivním vzdělávání

Rezort školství v současnosti realizuje první reálné kroky k odstraňování segregace. Vláda se bude během léta 2020 zabívat pozičním dokumentu, který je vůbec prvním dokumentem týkajícím se inkluzivního vzdělávání. Více Vlado Rafael z občanského sdružení eduRoma:

„Pozitivní je, že ministerstvo školství povolalo skupinu expertů i zástupce mimovládních organizací, aby se metodicky pokusili definovat, co pojem segregace ve školní praxi znamená. A to tak, abychom se mu pedagogové a učitelé dokázali v praxi vyhnout.“

Rezort školství pracuje na akčním plánu a od nového školního roku spustí proces tvorby strategie inkluzivního vzdělávání, který by měl platit od roku 2022. Opět Monika Filipová:

To, na co nás Evropská komise dlouhé roky upozorňuje a co je dlouhodobě zanedbáváno samozřejmě nevyřešíme ze dne na den.“

Zásadnější změnu plánuje ministerstvo školství i ve financování podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Snahou je, aby školy dokázaly lépe zabezpečit podpůrná opatření i pro žáky, kteří nemají diagnostikované lehké mentální postižení či jinou diagnózu, nicméně mají problém se zvládáním předepsaného učiva.

Spustit audio