Skončily žně, z pohledu jihomoravských zemědělců byly průměrné

Nejvíce pěstované ozimé pšenice je zhruba o tunu na jeden hektar méně než loni, tedy zhruba necelých šest tun z jednoho hektaru. Nižší výnosy jsou také u jarní pšenice a ječmenu. Drobný propad je také u ozimého ječmene, žita a ovsa. Vyšší výnosy jsou u řepky – přes tři tuny na hektar.

Hraboši, sucho a zase sucho

V roce 2019 a 2020 úrodu ovlivnili hraboši, předtím sucho. Co do výnosu promluvilo letos? Primárně za to mohlo sucho. Letos téměř nesněžilo, chyběla voda také na jaře. Situace se mírně změnila v polovině května, ale rozdíly v jednotlivých katastrech jsou desítky milimetrů srážek na metr čtvereční. Letošní jaro patřilo k nejsušším za posledních deset let.

Zdražování

Podle Zemědělského svazu České republiky se zemědělců zdražování hnojiv, nafty nebo energií výrazně dotklo. I přes vyšší výkupní ceny například pšenice se totiž nepokryjí veškeré potřebné náklady. Energie některým pěstitelům zdražily desetinásobně. Hnojiva jsou dražší o 300 % než v loňském roce. Svaz i oslovení zemědělci tak očekávají, že se dopady cen projeví ke konci letošního roku a v příští sezoně.

Čtěte také

Na Moravě začaly žně. Někde jsou sklizené první hektary, práce ale brzdí deště

Zemědělci mají sklizené obilí i řepku. Dál je čeká hlavně kukuřice. U ní ten výhled také není lepší než v minulém roce. Je to ale z toho důvodu, že sklizeň kukuřice tehdy byla velmi dobrá. Kukuřičné klasy jsou totiž menší a mají míň zrn. Výživová hodnota by ale díky vyšším obsahům škrobu nemusela být špatná. Většina kukuřice totiž míří na siláže jako krmivo pro dobytek. Nicméně menší výnosy se opět můžou do cen krmiva projevit.