Sama jsem někdy zděšená z toho, co jsem vymyslela, přiznává s úsměvem výtvarnice Kateřina Šedá

Čtěte také

Čím víc lidi můj projekt nezajímá, tím víc zajímají mě. Je to zvláštní druh masochismu, říká výtvarnice Kateřina Šedá

Kateřina Šedá používá ve svých projektech nástroje, které často používají vizuální umělci, výtvarníci. Člověk v nich může vidět kresbu, video, může zažít performance. „Ale tím, čím já se zabývám, jsou lidské vztahy. Snažím se lidi spojit a nějakým způsobem změnit jejich chování na určitém místě, třeba je seznámit – ale nestandardním způsobem tak, jak se běžně seznamka neděje,“ vysvětluje.

Používá k tomu metody, které by většinu lidí nenapadly. „Třeba na největším československém rande jsem lidi seznamovala na základě věcí, kterým jim zbyly po jejich ex, a kterých se chtěli zbavit.“

„Záměrně se nesnažím být kontroverzní, ale bohužel to z té samotné podstaty práce vychází,“ dodává s úsměvem Šedá. Většinou tak přijde s myšlenkou, která je na první pohled absurdní.

Jaké jsou pak první reakce oslovených? „Překvapení, nedůvěra, šok. Určitě to není tak, že by mi skočili kolem krku. Motivací do těch dalších let je, že se mi to podaří zvrátit. Ale z těch největších odpůrců jsou na konci ti největší fanoušci.“

Sbírka zlozvyků

Představit Gregora Johanna Mendela široké veřejnosti. To bylo zadání, které přišlo Kateřině Šedé od pořadatelů Mendel festivalu, který se konal v létě v Brně. „Udělala jsem si průzkum na školách a dozvěděla se, že Mendel byl hokejista, fotbalista, youtuber, herec.

Čtěte také

„Lidé vidí zlozvyky víc na jiných než na sobě.“ Kateřina Šedá zlozvyky sbírá. Už jich má deset tisíc

Takže jsem potřebovala najít způsob, jak zasáhnout všechny skupiny obyvatel, aby jim to bylo srozumitelné. Takže jsem přemýšlela – v rámci genetiky – s čím se setkáváme každý den. A postupně jsem přišel právě na ty zlozvyky. Neustále řešíme, s čím nás manžel otravuje, co jsme zdědili po rodičích, co jsme předali svým dětem.“

„Sama jsem někdy vyděšená z toho, co jsem vymyslela. Polije mě horko, když si představím, kolik je to práce a vlastně se mi to vůbec nechce dělat. Není to tak, že bych pořád byla naladěná a říkala si: ‚Jé, to mám radost, hned tam jdu.‘ Nechce se mi, ale když už to vymyslím, tak pak se musím hecnout a tu věc dodělat.“

O Národní sbírce zlozvyků, Mendelovi a své práci hovořila Jana Kobylinská s výtvarnicí Kateřinou Šedou v Apetýtu. Poslechněte si záznam rozhovoru!