Různé formy a objekty dárcovství

23. březen 2007
Vaše téma

Zvuk, který je v našem těle nejdůležitější, znamená život. Dříve šlo o nenahraditelný orgán. Dnes už ale existují srdce umělá, anebo se dají transplantovat. Hypotetickým dárcem srdce je pak každý z nás, samozřejmě, že nepřeju nikomu nic zlého, ale jedna oběť autonehody může svými játry, ledvinami, srdcem, plícemi a slinivkou zachránit život hned několika dalším lidem. Všechno ale může být tak trochu jinak.

Tomáš CIKRT, mluvčí ministerstva zdravotnictví:
Pokud někdo nechce darovat své orgány do transplantačního programu, tak má možnost vyslovit svůj nesouhlas, ale musí to provést aktivním způsobem a zaevidovat se do národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Zákon hovoří jasně a tuto evidenci do národního registru vyžaduje. Pokud není provedena, tak platí ten předpokládaný souhlas.

Jiří KOKMOTOS:
Říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt o dárcovství zesnulých lidí. Teď si ale pojďme říct o dárcovství příjemnějším, tedy takovém, kdy se procesu účastní dárce a příjemce a oba ho končí živí a zdraví. Z orgánů se takto dá darovat třeba ledvina, známější je ale dárcovství krve, kostní dřeně, anebo mateřského mléka.

Marcela ČERNÁ, vedoucí oddělení fyziologických novorozenců v Praze:
Dárcovství probíhá tak, že si matka doma odstříkává mléko do mrazáku a jednou za týden ho někdo z rodiny přiveze k nám do naší banky, takže máme dárkyně třeba z Brna nebo z Tábora nebo i z dalších vzdálenějších měst.

Jiří KOKMOTOS:
Říká vedoucí oddělení fyziologických novorozenců v Praze v Podolí doktorka Marcela Černá. Dárcovství a hlavně metoda zpracování mateřského mléka pomohly už tisícům novorozenců. Zajímavé pak je, že tuto metodu vymyslel profesor Epstein v roce 1907, a to v Praze. Výhoda mateřského mléka je v tom, že ho může kterákoliv matka darovat kterémukoliv dítěti. Na rozdíl od krve.

Daniela DUŠKOVÁ, primářka transfúzního oddělení Nemocnice na Karlově náměstí, Praha:
Za dodržení kompatibility, snášenlivosti těch krevních skupin mezi sebou můžeme podat i jinoskupinové, ale ta pravidla musí být dodržena. Ale obecně platí to, že univerzální dárce je dárce krevní skupiny nula a univerzální příjemce je pacient krevní skupiny AB. To se týká červených krvinek. A co se týká plazmy, je to přesně obráceně. Tam platí to, že univerzální dárce je dárce krevní skupiny AB, ale platí to pouze pro plazmu.

Jiří KOKMOTOS:
Vysvětluje Daniela Dušková, primářka transfúzního oddělení nemocnice na Karlově náměstí v Praze, která dodává, že bez dárců už by dnes šlo zdravotnictví jen těžko dělat, takže pokud můžete, zkuste také občas pomoci někomu, že se tak trochu rozdáte.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jiří Kokmotos
Spustit audio

Více z pořadu