Rukama, nohama i pomocí karet se zdravotníci domlouvají s cizinci v nemocnicích

10. listopad 2016
Nemocniční chodba (ilustrační foto)

Cizinci se ve většině jihomoravských nemocnic domluví. Někdy posunky nebo pomocí speciálních karet.

Rukama a nohama. I tak se dorozumívají lékaři a sestry v jihomoravských nemocnicích s pacienty, kteří neumí ani slovo česky. V zařízeních mají proto různé finty, jak s cizinci komunikovat. Výhodu oproti ostatním má Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Patří k ní totiž Mezinárodní centrum klinického výzkumu, který zaměstnává převážně cizince.

„Disponujeme zaměstnanci, kteří jsou vybavení italštinou, polštinou, ruštinou, rumunštinou, řečtinou, španělštinou, portugalštinou a jinými jazyky,“ vyjmenovává mluvčí brněnské Nemocnice u svaté Anny Petra Veselá. Pokud je potřeba, výzkumníci na chvíli odběhnou z laboratoří a ve vlastní nemocnici pomůžou tlumočit.

„Mezinárodní centrum klinického výzkumu má svoji vlastní vrchní sestru. V případě, že lékař nebo sestra potřebuje dorozumět se s nějakým pacientem, který mluví tímto jazykem, může ji kontaktovat a ona je nakontaktuje následně s rodilým mluvčím tohoto jazyka,“ dodává Veselá.

Když není zahraniční kolega, pomáhají karty s obrázky

Pokud se zrovna nikdo takový nenajde, používají zdravotníci speciální komunikační karty. Tady jich mají asi čtyřicet.

„Většinou je to na lůžkových odděleních a na příjmových ambulancích, kam chodí pacienti i právě v pohotovostní službě,“ říká Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici u svaté Anny.

Na kartě je vždycky napsaná fráze česky, obrázek a překlad věty do příslušného jazyka. Karty má nemocnice v celkem pěti tematických okruzích. Pro lékaře a sestry je vytvořilo ministerstvo zdravotnictví, říká jeho mluvčí Ladislav Šticha.

„Karty jsou k dispozici v celkem devíti jazykových mutacích, zdravotnická zařízení mají možnost si je na webových stránkách ministerstva zdravotnictví stáhnout a sami si je vytisknout,“ vysvětluje Šticha.

V případě potřeby je používají i v ostatních nemocnicích. Zdravotní záchranáři zase v nesnázích využívají tlumočníky. Operační středisko je v případě potřeby spojí s posádkou přes konferenční hovor.

Pro záchranáře, kteří slouží v příhraničí, pořádá vedení organizace jazykové kurzy. Hlavním komunikačním jazykem mezi cizinci a zdravotníky zůstává angličtina.

autor:Marie Veselá