Roubený kostel ve Slavoňově je nejstarším chrámem svého druhu u nás. Vzácná je jeho vnitřní výmalba

9 fotografií

Malá vesnička na úpatí Orlických hor dostala jméno po zakladateli prvního zdejšího kostela a obce, arcijáhnu Slavoňovi. První písemné zmínky o gotickém kostelu, který byl zničen za husitských válek, jsou z poloviny 14. století. Druhý dosud stojící dřevěný kostel byl vystavěn roku 1553 za přispění Jana Koltačky a jeho syna Jana z Blažkova.

Patrně bohatý rolník nechal svatostánek postavit na svém pozemku a daroval ho farnosti i s rozsáhlými polnostmi a lesy v okolí Slavoňova. Záměrně použil při stavbě tři druhy dřeva. Na základy nejodolnější dubové, pak pokračoval jedlovým a krovy nechal zhotovit ze smrkového dřeva. Střechu kostela, zvonice i márnice kryje šindel.

Interiér kostela bohatě zdobí nástěnné malby

Malby na stěnách, stropech a ty, které zdobí kůr, jsou vůbec nejstarší. Připomínají hornickou minulost regionu a také skutečnost, že původně byl svatostánek zasvěcený sv. Martinovi. 

Specifickým kostelním unikátem je kazetový strop, kde každá kazeta s přírodním motivem představuje originál. Tyto pestrobarevné ornamenty vznikly v roce 1705. Téhož roku prý totiž putovali krajem tři italští malíři z Itálie do Slezska. Ve Slavoňově hledali pomoc, protože jeden z nich onemocněl. Místní jim pomohli a oni pak z vděčnosti vymalovali celý kostel. Zachytili tak i slunné motivy Itálie, pro české země v té době spíš exotické. Vedle vinné révy to byla třeba granátová jablka a další „podivuhodné“ rostliny.

Pohled ke kůru v kostele sv. Jana Křtitele ve Slavoňově|foto:Vladislava Wildová,Český rozhlas

Původ maleb dodnes dokládají i nápisy na kazetovém stropě, kde pozorný návštěvník objeví i jméno restaurátora Františka Mervarta, který v roce 1970 vrátil zašlé a místy zabílené výzdobě její původní vzhled. K očistě tehdy použil i čerstvý chleba, který se v té době pekl na místní faře.

Roubená zvonice

Nejstarší součástí areálu je zvonice s renesančními základy, která zároveň slouží i jako vstupní brána ke kostelu a na hřbitov. Uvnitř jsou umístěny tři zvony: Jan Nepomucký (nejstarší z roku 1561), Jan Křtitel (největší, váží 1200 kg a pochází z roku 1773) a nejmenší a nejmladší Václav z roku 1950. Společně tvoří zvukomalebný soubor, který je nejen překvapující, ale má i dlouhý dozvuk.

Na jaře roku 2014 byl slavoňovský kostelní areál prohlášen za národní kulturní památku. V kostele se konají bohoslužby, svatby, křty a pohřby. Pro jeho unikátnost ho vyhledávají místní i zahraniční turisté. Do Slavoňova se po modrém turistickém značení dostanete z Nového Města nad Metují přes Rezek a Blažkov.