Románová fabrika od Kateřiny Tučkové ožila. Archeologové objevili její základy v centru Brna

„Všechno mě zajímá,“ říká Kateřina Tučková, když s historikem Hynkem Zbrankem z Muzea města Brna sestupujeme do jámy, kde ještě pracují archeologové ze společnosti Archaia. A těsně vedle nich už bagry hloubí základy nových budov. „Offermann přišel z Porýní někdy na konci 18. století, pracoval v Köffilerově manufaktuře, následně si založil svůj vlastní provoz v roce 1786 a zakoupil k tomu dům U Velkého střevíce, který se nacházel právě zde. Zbořil ho, aby zde mohl postavit továrnu,“ ukazuje Zbranek základy nároží.

Románová fabrika ožila od Kateřiny Tučkové. Archeologové objevili její základy v centru Brna|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

Jak se továrna postupně rozrůstala, to ukazuje Hynek Zbranek na dobových obrázcích a současně na odkrytých základech. „Takhle jsem si představovala továrnu v tom největším rozkvětu, když jsem psala o zlaté éře Offermannových, ale pořád jsem si to nedokázala přesně zasadit do prostoru,“ nadšeně vypráví Kateřina Tučková. Zbranek ukazuje taky místo, kde stála kotelna parního stroje: „Představte si tři dlouhé válcové nádoby naplněné vodou, s parním domem nahoře, který generoval páru, a ta byla následně použita k pohonu parních strojů.“

Odvážní Offermannovi

Podle Kateřiny Tučkové byl klíč k úspěchu rodiny Offermannových právě v tom, že se nebáli velkých investicí. „Byli odvážní a třeba do parního stroje investovali jako jedni z prvních podnikatelů tady a díky tomu byl ten nárůst tak veliký.“

Informace o Offermannově textilní továrně čerpala Tučková při psaní knihy jen z archivních záznamů, vedut a fotografií. Teď si díky archeologům sáhla na její zdi|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

Všechno, co archeologové najdou, pečlivě komentují. Musí to ale ustoupit nové výstavbě, říká odborník na industriální archeologii Hynek Zbranek: „Do Technického muzea v Brně se přesune ochrana pro setrvačník, pro kolo parního stroje, a potom součásti toho parního stroje, který je na fotografii z roku 1851.“

Připomínka textilní minulosti Brna

Spisovatelka by si přála, aby na místě zůstalo něco, co bude slavnou průmyslovou minulost Brna připomínat. „Nebýt toho textilního průmyslu a prvních podnikatelů, tak by Brno možná nemělo takovou podobu, jakou má dneska. Podle mě je důležité si tyhle momenty připomínat a tohle je jedna z posledních šancí, kterou bychom neměli propásnout.“ Líbil by se jí například památník v parčíku, který má v soukromém areálu také vzniknout.

Fabrika, o které psala spisovatelka Kateřina Tučková ve stejnojmenném románu, se znovu dostala na světlo světa|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

Jednat by o tom podle ní mělo město, kraj a developerská společnost Crestyl. Ta s nějakou připomínkou souhlasí. „Předpokládáme, že to bude formou různých médií a druhů umění. Může to být například street art, pamětní malba, deska nebo třeba namluvené příběhy. S největší pravděpodobností to ale nebude formou klasického památníku nebo sochy. Podoba se ale ještě řeší,“ říká mluvčí Crestylu Ondřej Micka.

Developer projevil zájem například o pískovcové kvádry ze Svrateckého náhonu, který tekl vedle továrny. Ty se ale rozpadají a použít je asi nebude možné. Offermannovy by tak mohlo připomínat nějaké výtvarné dílo nebo třeba poesiomat.