Ředitel Vojenské nemocnice Brno: Hlavním úkolem je teď připravit stavbu nového chirurgického pavilonu
Vojenskou nemocnici Brno vede od začátku roku 2024 Václav Masopust. Jeho prioritním úkolem je příprava nového chirurgického pavilonu, o kterém se hovoří přes 10 let.
Stávající operační sály přitom prošly nedávnou rekonstrukcí. „Musíme být připraveni na hromadné příjmy velkého rozsahu,“ vysvětluje Masopust potřebu dalších operačních prostor pro akutní péči. V současnosti je dokončena projektová dokumentace, a pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se začít stavět na konci roku 2025.
Příprava nemocnice na náhlé počty pacientů v kritických situacích je podle ředitele Masopusta jedním z klíčových poslání Vojenské nemocnice. A nejde jen o případy potencionálního vojenského konfliktu, ale například i o živelné pohromy s vysokým počtem pacientů. „Problémem u vojenských lékařů je superspecializace. Potřebujeme, aby uměli všechno,“ naznačuje rozdíl mezi vojenskou a civilní nemocnicí. S tím souvisí také tlak na zajištění následné péče, kterou by měla podle něj obstarávat spíše jiná zdravotnická zařízení.
Mezi další vize nového šéfa Vojenské nemocnice Brno patří rozvoj tzv. telechirurgie, tedy chirurgie na dálku s využitím satelitních přenosů a počítačů. V tom vidí Václav Masopust příležitost, jak přilákat mladé lékaře.
Související
-
V Nemocnici Znojmo dělají špičkovou péči v budově na hranici životnosti, to se má ale brzy změnit
Už pět desítek let slouží pacientům Nemocnice Znojmo. „Na ten věk je v dobré kondici, podobně jako padesátiletý člověk ale už potřebuje jistou péči,“ říká její ředitel.
-
Plán sloučit krajské nemocnice na jihu Moravy naráží na odpor odborářů
Jihomoravští politici chtějí přeměnit devět krajských nemocnic v jednu akciovou společnost. Musejí se ale připravit na protesty zaměstnanců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
