Recept na tradiční povidla? Dlouhé míchání ve stoletém hrnci

5. září 2017
Vaření povidel v Dolním Němčí.

Vůně modrých trnek ovládla o víkendu Dolní Němčí na Uherskohradišťsku. Poosmnácté tam folkloristé vařili povidla.

Po staru, v kotli a s dřevěným míchadlem o víkendu vařili povidla folkloristé v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku. Sešli se po osmnácté a sto kilogramů trnek zpracovávali a míchali celý den. K tomu si také zatančili a zazpívali.

V Dolněmčanském Muzeu Na Mlýně bylo v sobotu odpoledne veselo. Na dvorku folkloristé zpívali, hráli a tancovali a uvnitř od rána bublal kotel s trnkami. A bublal pořádně dlouho.

„Když jsme tady každý rok, tak to končí většinou až tak o sedmi hodinách, až se opravdu vypaří ta voda. Ochutnávat se to dá, ale je to ještě jenom takový rozvar, taková řidší marmeládka,“ popisuje Jana Fibichrová.

Povidla to sice nejsou, ale směs se už ochutnávat dá. Marie Ježková tady vaří po osmnácté a ráda dá na lžičku každému, kdo přijde. Ale přitom ani na chvilku nepřestává míchat.

„To se nesmí přestat. Ráno se zatopí a míchá se to a míchá, až se vybieraju trnky,“ říká Marie Ježková, která u velkého hrnce stojí od rána.

Sama by však na přípravu nestačila, někdo musí nosit dřevo a přikládat. Povidla ale nemíchá jen tak v hrnci vařečkou.

„To je takové zařízení, které jsem dostala od našeho strýca a to už má alespoň sto roků. Je to takový sloupek, na spodku je, my říkáme měsíček, který kopíruje dno, protože na tom dně se to musí pořád hýbat, aby se to nepřipálilo,“ popisuje zařízení Marie Ježková.

Vaření povidel v Dolním Němčí.

Švestková směs, do které se ale nepřidává cukr, stříká na všechny strany. Na stěnách jsou skvrny z několika předchozích ročníků.

Děti se chodí dívat, co se v kotli vaří a ti starší kontrolovat, jestli to dolněmčanské zpěvačky dělají správně. A samozřejmě ochutnávat.

Povidla z Dolního Němčí pak můžete ochutnat třeba o víkendu na slavnosti vín v Uherském Hradišti.