Ráj pro numismatiky. Malý sál Jihomoravského muzea ve Znojmě zaplnily stovky mincí a bankovek

4. únor 2019
Výstava Peníze nesmrdí ve Znojmě

Milovníci numismatiky si ve Znojmě přijdou na své. V minoritském klášteře historici vystavili část znojemské sbírky mincí a papírových peněz.

Jediná zlatá mince, kterou na výstavě muzeum má. Zlatý gulden z poloviny 15. století

Lidé mohou vidět zachovalé stříbrné mince staré přes dva tisíce let nebo bankovky z různých koutů světa. Unikátem výstavy s názvem Peníze nesmrdí je zlatý gulden z poloviny 15. století.

„Jedná se skutečně o ta nejstarší evropská platidla – mincovní platidla, abychom byli konkrétní. Především z řeckých kolonií v Evropě. Hlavě se to týká oblasti Itálie. Jsou tady i mince s koníky z Kartága.“ Nebo taky platidla z Číny, Chile nebo Argentiny. „Na těch čínských mincích jsou třeba typické čtvercovité otvory, které sloužily k lepšímu uchovávání mincí na nějakém řemínku nebo šňůrce,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Eckl.

Německé inflační peníze, kterými lidé platili po první světové válce. Bankovka má nominální hodnotu 50 bilionů marek

Na výstavě je k vidění pouze jediná zlatá ražba. Tím je zlatý gulden z Kolína nad Rýnem pocházející z poloviny 15. století. Výstava není jenom o stříbrných, bronzových mincí, ale také o papírových penězích. „U těchto německých inflačních peněz, které ukazujeme, je nominální hodnota 50 bilionů marek z roku 1924. Svědčí to o těžkém hospodářském období Německa po první světové válce, kdy inflace dosahovala enormních hodnot.“

Výstava má i svůj latinský název – to je překlad toho českého Peníze nesmrdí (latinsky Pecunia non olet). Slavný výrok císaře Vespasiana, kterým reagoval na kritiku svého syna Tita, že zavádí daň z veřejných záchodů. Bylo to v době války s Judeou, kdy císař potřeboval peníze a Titus skutečně musel uznat, když mu otec přiložil minci k nosu, že peníze nesmrdí.

Nejstarší papírové peníze ve sbírce - francouzské livry z konce 18. století