Ráj pro numismatiky. Malý sál Jihomoravského muzea ve Znojmě zaplnily stovky mincí a bankovek
Milovníci numismatiky si ve Znojmě přijdou na své. V minoritském klášteře historici vystavili část znojemské sbírky mincí a papírových peněz.
Lidé mohou vidět zachovalé stříbrné mince staré přes dva tisíce let nebo bankovky z různých koutů světa. Unikátem výstavy s názvem Peníze nesmrdí je zlatý gulden z poloviny 15. století.
„Jedná se skutečně o ta nejstarší evropská platidla – mincovní platidla, abychom byli konkrétní. Především z řeckých kolonií v Evropě. Hlavě se to týká oblasti Itálie. Jsou tady i mince s koníky z Kartága.“ Nebo taky platidla z Číny, Chile nebo Argentiny. „Na těch čínských mincích jsou třeba typické čtvercovité otvory, které sloužily k lepšímu uchovávání mincí na nějakém řemínku nebo šňůrce,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Eckl.
Na výstavě je k vidění pouze jediná zlatá ražba. Tím je zlatý gulden z Kolína nad Rýnem pocházející z poloviny 15. století. Výstava není jenom o stříbrných, bronzových mincí, ale také o papírových penězích. „U těchto německých inflačních peněz, které ukazujeme, je nominální hodnota 50 bilionů marek z roku 1924. Svědčí to o těžkém hospodářském období Německa po první světové válce, kdy inflace dosahovala enormních hodnot.“
Výstava má i svůj latinský název – to je překlad toho českého Peníze nesmrdí (latinsky Pecunia non olet). Slavný výrok císaře Vespasiana, kterým reagoval na kritiku svého syna Tita, že zavádí daň z veřejných záchodů. Bylo to v době války s Judeou, kdy císař potřeboval peníze a Titus skutečně musel uznat, když mu otec přiložil minci k nosu, že peníze nesmrdí.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně