Radhošťský „Václavák“ se musí proměnit, ale ne v centrum města

24. říjen 2017

PODÍVEJTE SE: Kdo cestu z Pusteven na Radhošť nikdy neprošel, nejspíš netuší, o čem je řeč. Nedůstojné okolí slavné sochy Radegasta od Albína Poláška totiž všichni fotografové milosrdně opomíjejí. A zástupci obcí a CHKO Beskydy se shodují, že se musí změnit.

Ošuntělý bufet, několik chemických záchodů a pár lavic na sezení. Kdo nikdy nenavštívil sochu Radegasta na Radhošťském hřebenu, pravděpodobně vůbec netuší, jak okolí sochy vypadá. Na fotografie z dovolené se většinou dostane obvykle jen umělecký monument.

Z Pusteven k Radegastovi přitom každoročně přijdou stovky tisíc lidí. Řada z nich dokonce ani nepokračuje dál po hřebenu na Radhošť. A stav populárního místa se mnoha lidem nelíbí.

„Turistika v této lokalitě se posunula. Od klasických turistů s baťůžkem, kteří přijdou a všechno si zase odnesou, k jakémusi ‚Václaváku‘. Přijdou tam paničky v lodičkách, dojdou třeba jenom k soše Radegasta a nejsou nachystané na to, že by si odnesly kelímek nebo nějaký papírek zpátky domů. Odpadky pak končí v lesích, protože tam nemáme koše,“ přibližuje problém starosta obce Trojanovice Jiří Novotný.

Jak by mohlo vypadat okolí Radegasta po přestavbě

Proti proměně prostranství v okolí sochy nic nenamítá ani vedení chráněné krajinné oblasti Beskydy.

„Ten prostor si to zaslouží. Mělo by to být něco za něco. Pokud vznikne stavba nová, mělo by se odstranit to, co tam je, co tam v současné době hyzdí. Ale jsme na horách a charakter toho území by měl zůstat zachován. Nebudeme vnucovat návštěvníkům kompletní servis, jako mohou čekat v centru města,“ konstatuje ředitel regionálního pracoviště CHKO Beskydy František Jaskula.

Podle údajů CHKO projde kolem sochy odhadem 250 tisíc lidí, což si o novou infrastrukturu přímo říká. Ve spolupráci se studenty pražského ČVUT a brněnského VUT proto vznikla studie, jak by se okolí sochy mohlo změnit.

Vyčistit prostor od starých staveb a vše sloučit do jedné budovy otevřené do krajiny.

„Snažili jsme se celý ten prostor nějakým způsobem vyčistit, tak aby ta socha získala důstojné místo. Vše jsme soustředili do jednoho malého objektu, který by byl současně otevřený do krajiny,“ popisuje záměr viditelný na vizualizacích architekt Kamil Mrva a autor studie na obnovu prostoru.

I když podle jeho odhadů by úpravy neměly zabrat více než jednu sezónu, zatím úpravy naplánované nejsou.

Na Radhošťském hřebenu se setkávají dva kraje Zlínský a Moravskoslezský a také katastry obcí Dolní Bečva a Trojanovice. Pozemky patří firmě Lesy České republiky a biskupským Ostravsko-Opavským lesům. Jednání se teprve rozbíhají.

Na prostranství by si turisté mohli na chvíli odpočinout.

„Turisty nezajímá, jestli je to na katastru Dolní Bečvy nebo Trojanovic. Snažíme se vyvolat diskuzi o tom, jak to místo posunout dál. Zásadní věc, na kterou jsme narazili je územní plán, který by se musel změnit. A to je běh na dlouhou trať,“ podotkl starosta Trojanovic s tím, že proběhla už i jednání se zástupci obou krajů i s Lesy ČR.

Pokud půjde vše dobře, mohlo by se prostranství dočkat úprav do čtyř let. Samotné stavbě ale předchází řada administrativních úkonů. V Beskydech jsou ale odhodlání v případě, že se nepodaří začít stavět, alespoň sjednotit vzhled informačních tabulí a doplnit mobiliář.

autoři: Saskia Mišová , ska
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.