Psycholog Klimeš: Čekám krize. Většina dětí nezvládá školu, senioři jsou schizofrenní, narostou sociální fobie

3. duben 2021

„Lidi se zbláznili a začali šílet ze smrti. A to je rozdíl mezi povodněmi z roku 2001 a tím, jak tomu říkám, koronavirovým branným cvičením,“ uvádí host Osobnosti Plus psycholog Jeroným Klimeš. Podle něj s povodní nepřišla smrt a tak ji lidé dokázali popřít, vytěsnit a nepřipouštět si ji. „Ale tady začala chodit smrt po ulicích, která si sice objektivně nevezme moc lidí, ale mává tou kosou.“

Psycholog a původně vystudovaný geolog Klimeš vidí v pandemii pro sebe tu hlavní změnu v tom, že mu začaly odpadat přednášky. „A já místo toho, abych byl smutný, jsem se dostával do euforie. Jak jsem byl vyhořelý z práce, tak jsem pociťoval první půlrok obrovskou úlevu, že konečně nemusím přednášet.“

Čtěte také

„Ale tím, že jsem kluk z vesnice, tak mě nějaká ta smrt moc nerozhodí. Pak ještě přišla moje vlastní rakovina, tu první jsem přežil, pak se vracela. Takže to všechno způsobilo, že smrt umím zřejmě asi odbourávat,“ říká. 

Klimeš zmiňuje, že někteří jeho klienti, kteří dostali covid, byli tři týdny doma – a ze samoty a strachu se u nich projevilo obsedantně kompulzivní chování nebo masivní úzkost. „A nemohou teď vyjít z domova kvůli sociální fóbii. Takže spoustu lidí to hodně rozkoplo, ale mě naštěstí ne.“

Změny přináší mrtvé

Každá změna systému přináší hodně mrtvých, vysvětluje psycholog. „Když Židé vyšli z Egypta – spousta mrtvých. Když jsou Vánoce, je hodně rozvodů, po dovolených také. Takže po každé změně my psychologové zaznamenáváme nárůsty psychických poruch, protože lidé mají takzvané poruchy přizpůsobení.“

Čtěte také

„Chlapi, kteří z přišli z práce, sedí teď doma a děti jim skáčou po hlavě, tak také mají problém se zpočátku adaptovat. I já, když jsem se stal otcem, tak mi trvalo několik let, než jsem se adaptoval na toho fotra,“ zdůrazňuje s tím, že lidé se nakonec přizpůsobí.

To samé platí i pro partnerské páry. „Tím, že spolu tráví mnohem více času, tak je to rozškubne. Někteří zjistí, že se mají i rádi. Otázka je, jestli mají oba v páru kompatibilní vlastnosti. Když je ona vyčítavá a on je ostrovtipec, tak po 24 hodinách ve společné domácnosti se povraždí.“

„Čekal bych spíš krize,“ hodnotí celkové dopady dlouhodobého omezení pohybu. „Krizová období způsobí, že narostou všechny poruchy, které jsou třeba díky práci kompenzovány. Takže ti, kteří se báli lidí, ale chodili do práce, protože museli, tak teď zalezli do sklepa a za chvíli začnou být schizofrenní.“

Klimeš proto očekává nárůst obsedantně kompulzivních poruch a narůst sociální fóbie. „Vidíme už také nárůst paranoidní schizofrenie u starých lidí. Tím, jak jsou důchodci zavřeni ve svých garsonkách a nevychází, tak z toho ty schizofrenie vznikají.“

Většina dětí školu dnes nezvládá

Dopady na děti jsou ale odlišné, soudí psycholog: „Mají tendenci pravidla spontánně porušovat, pokud je rodiče klackem nedrží doma.

Čtěte také

Jejich problém je jinde: normální školní systém je nastavený tak, aby v něm fungovaly dvě třetiny až tři čtvrtiny dětí. Ta praxe je zkrátka nastavená tak, aby se v ní tři čtvrtiny třídy vzdělaly a tu jednu čtvrtinu třídy obětujeme, protože to jsou takoví ti zkrachovanci.“

Začátek distanční výuky ale ukazuje, že poměr je obrácený: dvě třetiny až tři čtvrtiny dětí mají problémy a jen malá část třídy distanční výuku zvládá. „A až se děti vrátí do školy, tak se v jedné třídě najdou ty, které jsou víceméně podle osnov tam, kde mají být. A pak tam budou ty, které budou o rok až dva zpožděné. Každá třída základní školy se nám změní ve víceletky. A to je docela hrůzný výhled.“

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , oci
Spustit audio

Související